Svět seniorů

Zuby a telefon, zdánlivě dvě nesouvisející věci. Není to tak docela pravda.Mám totiž v poslední době s tím prvním docela potíže. Nebudu popisovat jakého druhu,každý si jistě vybaví sám, co to obnáší a každý si podle svého představí,  jak by reagoval. Já osobně patřím k těm, kteří jen při pouhém vyslovení tohoto slova,se ihned na čele orosí a potíže zdánlivě  okamžitě přestanou.

Tak je mi nějak smutno. Dnešní pohled na Svět seniorů mne tak nějak rozladil. Pravda, vizuálně, na vzhledu se toho moc nezměnilo. Stejná pěkná optimistická první stránka přímo láká nahlédnout, tak jako dřív. I mne zlákala,už je to skoro dávno... Pak následovalo období tápaní - nejprve registrace, ne vždy se podaří napoprvé a pak se člověk trpělivě prokousával jednotlivými rubrikami. Pomalu, možná i s obtížemi, často dalo práci, než se mi podařilo najít zrovna to, co jsem chtěla.

Tak toto je fotka z mé první a poslední dovolené u moře, v hotelu, letadlem a s celou rodinou včetně vnoučat. Je to pohled z ostrova Zakyntos na některý z dalších řeckých ostrovů, ležicích blízko pobřeží. O dovolené jen krátce - byla nádherná, pro mne přímo pohádková, krásný hotel s bazeném, jídla co hrdlo ráčí, počasí přepychové. Je opravdu na co vzpomínat - uteklo to, je to už 6 let .......

Tento snímek jsem ulovila na svých toulkách Prahou. Pro Pražáky, pokud nepoznali, pro mimopražské, kteří poznat nemohou, upřesňuji. Je to část Ovocného trhu, který se nachází v samém středu Prahy. Na smínku je zadní část komplexu Myslbek, kterým projdeme Na příkopy v podstatě téměř u dolní části Václavského náměstí.

Není žádným tajemstvím, že většinu času trávím doma.Hledám si tedy činnosti, které mne zabaví a samozřejmě že od té doby, co mám počítač, tak hlavně takové, při kterých se dá počítač použít. A tak jsem se rozhodla, že si konečně po letech udělám soupis knih v knihovně.

V pátek jsem se konečně zase vydala na obchůzku Prahou. A protože jsem měla v Luxoru připravenou knihu k vyzvednutí, moje kroky mířily do centra. Nejdřív několik stanic  tramvají k metru a pak metrem přímo na Václavské náměstí. Dav lidí  vystupujících na stanici Muzeum mne vynesl přímo pod koně - tak se říká soše sv.Václava v horní části Václavského náměstí.Delší dobu jsem tu nebyla, proto jsem se nejprve zastavila a rozhlédla.