Svět seniorů

Sidi mne  popisem  svých  snů "navedla "  k  nápsání  tohoto  blogu.  Na  snář,který  jsem  měla  několik  týdnů  u   sebe  se  nedá  zapomenout.Byl  hodně  odrbaný, t mavozelenou  vazbu a  byla  to opravdu  bichle několika  cm  tloušťky.

Byla  jsem  šťastně  (tehdy dávno) vdaná .Potomci: syn  4r.,dcerka 2r.Manžel byl nimrod  a  o víkendech  jsme měli  úmluvu : jeden uvaří  v sobotu na oba dny, druhý bude hlídat  děti  a potom manžel  odjede do  lesa  a já ( matka ) budu mít dost času  věnovat  se dětem  po zbytek  víkendu.....

V minulých dnech jsem dostala SMS :Všechno obarvíme na modro....Odesilatel,číslo odeslání : neznámý.Přemýšlela jsem,co to může znamenat???

Hledala  do  které  diskuze  napsat, ale  nenašla. Tak píše blog.

Nebudu psát zeměpisný ani politický traktát.I jsem přemýšlela,zda vůbec na toto téma psát.Ale stále se mi to vrací,tak ať se stane.Třeba to někoho zaujme.

Ne,nejde o pana Poláčka.Byly jsme taková svazácká skupina ( věk: 90,  85,  82,  72,  70  ) a rozhodli jsme se v sobotu  v čase  i  nečase  udělat si  procházku  na  Petřín.Ani  lanovka  nebyla  nebyla přecpána (dokonce jsme  i  seděli ) .No v  takovém  aprilovém  počasí  si lidé  našli  rozumnější  cíle.Petřín  byl můj  návrh ,ostatní hrdině kývly.Můj  návrh nebyl jen tak  plácnutí   do  vody,ale 

V sobotu jsme měli od U3V akci :návštěvu hydrometeorologického ústavu Praha - Komořany.Moc jsem se těšila,protože ty hejblátka,která jsou spojená s předpovědí,  matematická schémata ...,to mne vždy přitahovalo.Tři jsme odjížděli ze Smíchova, tak jsem pečlivě hledala spojení, abych  zbylé dvě ( pražandy ) mohla naprogramovat co, kde, a v kolik.

Pan Nepil napsal knížku ( měla by být pro děti,ale nemylte se! ),jmenuje  Naschválníčci .Kdysi jsem ji čítávala vnoučatům a bavila jsem se při četbě někdy víc,než ony.Teď už mne smích přešel.  Deštník?  Tam,kde jsem ho našla,tam bych ho já určitě nedala ! Brýle ? Myslíte,že bych je já   s a m a  nechala v informacích v Hypernově? Teď asi v Hyperalbertu? A klíče ?

Zimní nálada mi často vrací do mladých ( dávných ) let.Jeden ze zážitků mi zvlášť utkvěl v paměti.

Musela jsem ( to "musela " je moc na místě ) v rámci fakulty na lyžařský výcvik.No vůbec,vůbec se mi to nehodilo.Ale výmluva nebyla po ruce.Do Svatého Petra jsme dorazili,hotýlek pěkný,všechno pěkné.......Jen moje lyžování ,to byla výhra!Byla jsem svými výkony zařazena do 4.družstva.Myslím,že to bylo družstvo poslední.

Červenec 1958.Nepoznamenaná čímkoli,co se týká cesty do zahraničí se vydávám s kamrádkou autokarovým zájezdem (od Čedoku,tehdy asi jiná cestovka nebyla ) na pobřeží Baltu do NDR.Do autobusu vypraveného z Prahy přisedáme v Děčíně.První zastavení,kromě hraniční prohlídky,je v Drážďanech"město v rozvalinách,prohlídka Zwingru(ten  byl poškozen jen málo a opraven ),průvodce popisuje trosky Starého města,které zbyly.