Koukám, jak se všechny těšíte na zahrádku a tím jste mi připoměli dobu, kdy jsme měli také zahradu, ale asi kilometr od bytu. Dnes nechápu, jak jsem to všechno stíhala...tři děti, práce, domácnost a zahrada. Měli jsme ji asi dvacet let a nemohu říct, že by mě to na ní bavilo. Spíš jsem to brala jako nutnost. Nejvíc se jí věnoval manžel a stejně jako Olina...nic jsem neudělala tak dobře jako on. No a tím mi celou práci na zahradě znechutil. Jenom samá zelenina, ovoce a kousel trávníku na odpočinek žádný.