Svět seniorů

Hlasovaly jste pro knihu mého srdce? Dělalo Vám problém jednu vybrat?

Jako osmnáctiletá jsem byla dost dlouho v nemocnici  v Praze. Byly jsme tam 3 mladé holky a všechny třei právě dost dlouho. Po propuštění jsem jezdila na kontroly. Vždycky jsem holkám napsala a sešly jsme se a chodily po Praze. Později jsem se zamilovala do kluka z Prahy a tak jsem po Praze chodila s ním a u jedné s děvčat jsem spala. Pak jsem ji pozvala k nám do Jablonce a hodně jsme si psaly. Později emigrovala do Německa a já jsem chodila pokud mi to vyšlo za její maminkou. Jezdila jsem totiž občas služebně do Prahy na školení.

Můj život trvá deset až patnáct let. Každé odloučení od Tebe mi působí smutek. Pamatuj, Ty sis mě pořídil. Dej mi čas, abych pochopil, co ode mne chceš. Důvěřuj mi, nikdy Tě úmyslně nezklamu. Nhněvej se na mě dlouho a za trest mě nezavírej. Ty máš své přátele a zábavu. Já mám jen Tebe. Povídej si se mnou, i když Tvým slovům úplně nerozumím, stačí mi, když slyším Tvůj hlas. Uvědom si, že když mne biješ, mohl bych Tě hravě kousnout, ale já to neudělám.

Před dlouhou, dlouhou dobou existoval ostrov, na kterém žily všechny pocity člověka - dobrá nálada, smutek, vědění a kromě ostatních pocitů i láska. Jednoho dne se pocity dozvěděly, že se ostrov potopí, a každý si tedy připravil svou lod a odplouval.

Jen láska chtěla vytrvat do poslední chvíla. Ještě než se ostrov potopil, prosila láska o pomoc. Na luxusní lodi plulo kolem bohatství. Zeptala se - Bohatství, můžeš mne vzít s sebou. Ne nemohu, mám na své lodi příliš zlata a stříbra. Tady už pro tebe není místo.

Moji milí,

nerozmazlujte mne. Vím dobře, že bych nemělo dostat všechno, oč si řeknu, já vás jenom zkouším.

Nebojte se být přísní a pevní. Mám to raději - cítím se tak bezpečněji.

Nedovolte, abch si vytvořilo špatné návyky. Musím spoléhat na vás, že je včas odhalíte.

Nedělejte ze mne menší, než jsem. Nutí mně to, abychse chovalo nesmyslně jako velký.

Nehubujte, nenadávejte a nedomlouvejme mi na veřejnosti. Daleko víc na mne zapůsobí, když se mnou promluvíte v klidu a v soukromí.

 Ještě když v rozhlasu v relaci Jak to vidí byl František Novotný, četl tam text, který mu někdo poslal. Moc se to všem líbilo a kdo si poslal obálku s adresou a se známkou, tak mu to z rozhlasu poslali. Já to udělala také a ted vám to přepíšu.           Máme dnes vyšší budovy a širší dálnice,

Ale mělké povahové vlastnosti a zúžené pohledy na svět

Více utrácíme, ale méně si užíváme

Máme v ětší domy, ale menší rodiny

Máme hlubší vědomosti, ale méně selského rozumu

Píšu znova jeden blog. Posledně jsem napsala dost dlouhý článek a neobjevilo se to. Tak ted zkouška a pak ho napíšu znova.

Přítele nesmíte urazit ani slovem protože rána od přítele se nehojí

Když jsem chodila do práce tak jsem po příchodu domů většinou hned klukům vypínala rádilo, protože to dost řvalo a já chtěla mít trochu klidu. Ted to občas vypíná syn neb o muž mně, protože já mám zapnuté rádio třeba ve dvou místnostech a jsem ve třetí. Poslouchám totiž rádio celý den, a to český rozhlas 2 - Praha. Mám oblíbené pořady. Nevím, jestli někdo posloucháte také tuhle stanici, ale je to takový program možná spíš pro starší. Ráno od půl deváté mám ráda pořad Host do domu.

Před několika lety jsem byla na zájezdu ve Španělsku. Navštívili jsme mnoho míst. Viděla jsem v Barceloně i tu katedrálu Sagrada familia, která tady nedábno byla jako hádanka. Ta katedrála pořád není dostavěná, pořád se ještě staví. V Barceloně jsme ještě navštívili velké oceánské akvarium a prošli jsme se po hlavní silnici La Rambla, kde  jsem prvně viděla živé sochy. Stály nehnutě a když se jim hodil nějaký peníz, tak se pohnuly a znovu zůstaly v nové pozici stát zase bez pohybu.