
Tak toto je fotka z mé první a poslední dovolené u moře, v hotelu, letadlem a s celou rodinou včetně vnoučat. Je to pohled z ostrova Zakyntos na některý z dalších řeckých ostrovů, ležicích blízko pobřeží. O dovolené jen krátce - byla nádherná, pro mne přímo pohádková, krásný hotel s bazeném, jídla co hrdlo ráčí, počasí přepychové. Je opravdu na co vzpomínat - uteklo to, je to už 6 let .......
Ale vrátím se do reality. Jak víte, tak je u nás již třetím rokem přechodně máma. A protože jí samozřejmě pošta chodí na trvalé bydliště, tak můj bratr ji jednou týdně vybere u ní v bytě a donese jí k nám. Tak tomu bylo i v čera. Jen obvyklé věci, účet za telefon, nějaká reklama. A jedna větší obálka označená viditelně názvem jedné nejmenované cestovky. Bratr ji celkem bez zájmu spolu s mámou v jejím pokoji otevřel a co to najednou neslyším - nějaké dohady, dokonce i zvýšené hlasy....A bratr už je tu. Podívej se na to, máma vyhrála od O2 zájezd !!! Je to na 8 dní, plavba luxusní lodí po Nilu, plná penze, no nádhera. Jeho oči přímo zářily! Musím na vysvětlenou dodat, že je vášnivý cestovatel a od převratu již procestoval většinu evropských zemí včetně jízdy Sibiřskou magistrálou a nocování v jurtě na Bajkalu. A protože teď zrovna odjíždí na měsíc do Španělska a nejmenovaná cestovní kancelář nějakou schůzku ohledně výhry stanovila na začátek června, tak energicky prohodil - pojedeš ty s mužíčkem, máma samozřejmě jet nemůže, tak si to necháš přepsat, jestli to půjde. Cha, cha, tak to se spletl - ne ne, my s taťkou už nikam nepojedeme ani náhodou. Přála bych vám vidět jeho užaslý výraz - taková nabídka se přece neodmítá. Jsi hrozná, to je jako kdyby ti někdo nabízel vepřové a ty trvala na tom, že chceš chleba - utrousil.Nemohl pochopit, že já bych stokrát raději jela s tátou na chatu než na nějakou plavbu po Nilu. a argumenty, no už nejsme nejmladší, máme s taťkou své vrtochy, v chatě si vyhovíme a navíc, neumíme žádnou řeč, třeba by se vyskytly v tom podnebí nějaké potíže - mám na mysli ty při kterých se člověk tolik naběhá - a navíc, co kdyby tam byli komáři, to by mne dobilo. Co vám mám povídat, byl viditelně ohromený, do toho mi málem utekla polévka na sporáku, protože jsem zrovna dovářela oběd, máma z pokoje pořád volala, že to tedy ne, že nikoho na zájezd nepustí, že když je na starosti starý člověk, tak se nikam nejezdí a navíc, muselo by se tam letět letadlem a ty jenpadají, a já jsem to vyhrála a já to nikomu nedám.
No co dodat, byl to opravdu zážitek.Bratr z toho byl úplně vyvedený z míry, dá to tedy svému synovi. A já se jen smála a dodala, prosím tě, stejně se mi to nějak nezdá, že by někdo něco někomu dal jen tak zadarmo ...... však to znáte, jsou takové nabídky, vždy je tam ale nějaká podmínka, třeba odběr nebo nákup něčeho a podobně. Kdepak, jen dodal, že je to známá cestovka, že nějaká jeho známá s ní běžně jezdí a je spokojená!
No tak jsem tedy přišla o zájezd, ale nemrzí mne to. ------- V klidu jsme poobědvali a taťka šel vybrat schránku na dopisy. A ejhle, v poště stejná větší obálka s razítkem nejmenované cestovky. Tak to už jsem se válela smíchy - samozřejmě že i my jsme vyhráli zájezd na 8 dní po řece Nilu ! Konečně jsem si mohla celý dopis přečíst pěkně v klidu a ne jen tak přes rameno sledovat tučné řádky které mi prstíkem ukazoval bratr. Ano, skutečně tam byla tučně avizovaná výhra, ale ne jen tak, podmíněná členstvím v klubu oné cestovky, pravda v tomto roce bez poplatku, a teprve potom by někdo z členů toho klubu zájezd vyhrál. Nedalo mi to a škodolibě jsem bratrovi zavolala, že mohou na ten zájezd jet dokonce čtyři, že jsem také vyhrála, ale to už jsem nevydržela a chechtala se při tom. A proč vám to píšu - no přece proto, že jsem si v praxi na svém bratrovi ověřila, jak je snadné nachytat lidi. Stačí jen šikovně sestavit dopis, potřebné věci, ty lákavé, patřičně zvýraznit a už je ptáček lapen.... V tomto případě je to zábavná historka, ale věřím, že jsou i lidé, kteří podlehnou a pak se diví., když mají problémy.
Takže rada na závěr - nekoukat jen na tučná písmena, naopak, pořádně přečíst i ta malinká třeba i s lupou 
datum: 15. Května 2010 - 20:49 | autor: Akčibab
Dnes je:
Pátek 10.02.2012
Svátek má:
Mojmír
Poslat přání?
Již brzy
Souhrnné RSS: Aktuální články | Nové zprávy | O čem diskutujeme | O čem píšeme?
| | Mapa webu
© 2007 PLUS DESIGN & MARKETING s. r. o. | O provozovateli | Reklama na našem webu | Partneři | Nápověda | Používáme náhledy Thumbshots
pro akčibab
16. Května 2010 - 22:04 — BarčaBudiž ti útěchou,že tak naivních lidí je více.Naše sousedka s tím též přišla, jako s hotovou věcí a nedala si vysvětlit,že zadara ji nikdo nic nedá. Vždy je v tom háček.
CHtěla bych ti ale říct,že by sis opravdu zasloužila trochu odpočnout. Moc bych ti přála, abys mohla být s manželem aspoň na měsíc sama na chatě. A je to možné. Téměř v každé Praze jsou ošetřovatelská zařízení, která právě těm , co pečují o starší a nemocné osoby doma, poskytují přednost a možnost umístění nemocného na určitou dobu.Vím, o čem mluvím.Jeden takový nemocný dovede umořit deset zdravejch.Doufám aspoň, že maminka požádala o příspěvek na služby v závislosti na jiné osobě .
Taky jsem četla
16. Května 2010 - 19:02 — Ivanatento dopis.Přinesla ho na klub jedna paní a chtěla ho dát tomu,kdo bude chtít plout po Nilu. Že ona sama nemůže s ohledem na zdraví. Prohlížela jsem to povrchně,ale chtěla jsem vidět, co je za touto lákavou nabídkou schováno ( protože žádnou slevu nedostaneme zadarmo ) Četla jsem něco v tom smyslu,že aby zájezd mohl být uskutečněn,musí se dotyčný zúčastnit........a tak jsem dál nečetla.Jen jsem si vzpomněla,že při návštěvě Mělníka jsem viděla od zámku v údolí obrovský vozový park autobusů a aut s logem této firmy.A to také nebylo zadarmo....