
zas až do vánoc .... Kdo by neznal vtipnou písničku s textem Vladimíra Dvořáka z dob našeho mládí. A že je opravdu pravdivá. Alespoň v něčem. Vánoce v našem dá se říci minibytečku znamenají vždy poměrně velký zmatek. To proto, že kromě běžných funkcí, které plní náš pokoj, to jest jídelna, ložnice, obývák, pracovna a fitcentrum,televizní koutek, se v době svátků musí také odít do svátečního. A to už je první problém. Kam se stromkem - je sice maličký, umělý, ale nikde kromě úzkých uliček není žádné místo kam ho postavit. Nezbývá, než ho umístit na jídelní stůl. Tam se docela hodí, je na něj vidět ze všech stran, i svíčka se dá pod něj rozsvítit, ale pozor při jídle, nepředklánět se příliš, větvička by mohla píchnout do oka. A nohy pod stůl po dobré večeři či obědě také moc nenatahovat, můžete se kopnout o pod stůl umístěnou vysouvací polici na kolečkách s knihami na počítač, časopisy a také nějakou tou počítačovou hrou.Dárky se zásadně dávají na zastlanou část postele, je to praktické, při večeři na ně všichni vidí a mohou se už dopředu kochat těmi, na kterých je napsáno jejich jméno.
Tak i letos. Na vánoce jsem se netěšila, při představě těchto zmatků se ani není co divit. A navíc, nebyla ani chuť cokoli připravovat. Tak jsem jen upekla trochu lineckých koláčků, jednu vánočku a udělala tradiční štědrovečerní večeři - slepičí polévku s domácími nudličkami, bramborový salát a smažené filé. Povečeřeli jsem, rozdali dárky, máma byla velmi mrzutá a už chtěla spát, tak jsem ji musela připravit a uložit do postele . Takže v podstatě stejný den, jako každý jiný, žádný vánoční zázrak se nekonal.S taťkou jsme si pustili nějakou sváteční hudbu a nakonec šli také spát. A já snila o krásných vánocích,jak bychom s taťkou před večeří courali prázdnými ulicemi Prahy, pak povečeřeli, poseděli a třeba šli na půlnoční do nedalekého kostela .....
To o Silvestra přece jen nějaká změna - ale vlastně ani nevím, zda byla dobrá nebo ne. Každý rok totiž u nás byli kluci, to proto že mladí, tedy jejich rodiče, vždy někam chodili. Bylo to moc fajn,pravda, když jsme pak na noc v našem pokoji ještě roztáhli skládací gauč na spaní, tak už ani ty úzké uličky nebyly, ale kluci byli bezvadní, společně jsme připravovali chlebíčky, hráli hry, chvílemi koukali na televizi a pak společně přivítali Nový rok.Letos ale ne. Rodiče nikam nešli a tak kluci samozřejmě zůstali doma. A opět stejný program jako na Štědrý den. Povečeřeli chlebíčky, připili jsme si, máma byla velmi mrzutá, chtěla jít spát, tak jsem ji připravila na spaní a uložila do postele ...... atd.atd.
Zase žádný zázrak, ani ten silvestrovský. Takže v podstatě jsem docela ráda, že už je to za námi. A budu se těšit, že ty příští vánoce snad budou lepší. Tyto mně totiž přinesly jen kila navíc a s těmi budu bojovat celý rok - zas až do vánoc ....
datum: 2. Ledna 2010 - 23:00 | autor: Akčibab
Dnes je:
Pátek 10.02.2012
Svátek má:
Mojmír
Poslat přání?
Již brzy
Souhrnné RSS: Aktuální články | Nové zprávy | O čem diskutujeme | O čem píšeme?
| | Mapa webu
© 2007 PLUS DESIGN & MARKETING s. r. o. | O provozovateli | Reklama na našem webu | Partneři | Nápověda | Používáme náhledy Thumbshots
Akčibab
5. Ledna 2010 - 3:31 — melodyDanuno, moc pěkné povídání a moc pěkné fotky S chutí jsem si početla.Taky jsem ráda, že je po......... měj se, pa.

Pro Barču
4. Ledna 2010 - 0:41 — AkčibabAno, je to náš byteček a děkuji za pochvalu. Jinak hubnout fakt musím, ale zda se to podaří, kdo ví ... Zdraví Dana Dagmara
pro Akčibab
3. Ledna 2010 - 18:15 — BarčaJestli je to opravdu váš byteček, tak je to i přes nepřízeň osudu velmi útulné místečko, ze kterého dýchá klid a mír.Zdravím a hubnout budeme spolu. Já se tak přežírala až mi zase otekla noha od dny. Tak teď pojedu natvrdo dietu.zdravím