
Tak tu máme konečně jaro! První jarní den už je za námi a opravdu se letos nemusí stydět. trefil to tak akorát. Je docela teplo, zimní kabáty jsme konečně vyměnili za baloňáky, začínají nesměle vykukovat první kytičky a sluníčko se už také na nebi objeví. No právě, sluníčko... To je ten kámen úrazu. Zasvítilo do oken a hrůza, teprve teď je jasně vidět, jak ta okna po zimě vypadají. Zaprášená, plná šmouh, to sluníčko to snad dělá schválně,aby nás pozlobilo. Jakoby chtělo říci, člověče zas tak moc se neraduj, přestaň lenošit a dej se do práce. A neupozorní jen na okna, ono dokonce osvítí každou pavučinku i tu nahoře tamhle v rohu, kterou bych bez něj já obrýlená vůbec nespatřila !!!
Já jsem ale na něj vyzrála, tedy přesněji můj vnouček Jakub. Při poslední návštěvě mi přinesl dárek. Zvonek, ne ten, co se s ním přivolává Ježíšek, takový obyčejný, co má každý za dveřmi. Jenže tento prý obyčejný není. Babi, ten je na služku , už se nenadřeš. A opravdu - nevěřila jsem svým očím, na destičce zvonek a pro ty méně chápavé návod - zazvoň a objeví se služka. Mám to ale skvělého vnoučka! Pravda, pod zvonkem ještě dovětek - pokud ne ukliď sám. To je ale jen pro případ, kdyby se něco pokazilo a zvonek nefungoval .....
Tak jsem napjatá jak to dopadne. Služku bych opravdu nutně potřebovala a to nejen na okna, ale práce by se pro ni našla i na chatě. Tam totiž jaro už také zavítalo, sníh je dočista pryč, sluníčko tam také svítí - tedy alespoň v sobotu, když jsme tam s taťkou byli - jen ty kytičky ještě nelezou. Je to totiž poměrně vysoko, víc než 400 metrů nad mořem, tak tam má jaro trochu delší cestu. Místo kytiček nás přivítalo České středohoří. Kam oko pohlédne malé oblé kopečky....A všemu vévodí opravdový Hazmburk. Takže i tady práce moře, srovnat všechny ty kopečky do roviny, vybrat z nich kamínky , protože by při sekání tupily lištu sekačky a stejně jako doma umýt okna. Protože ani tady si ten šibal sluníčko neodpustí ty svoje triky. Okna schválně zešmouhovatí a pavučiny také osvítí.
Tak a teď babo raď.... Pravda, služka přece okna myje, pavučiny určitě také zvládne, ale krtiny - tak to opravdu nevím.A navíc, co když se na zazvonění nikdo neobjeví ? No nebudu vás napínat, já jsem už zazvonila - vlastně moment, já vás naopak budu napínat, můžete hádat, jak to dopadlo ...... A jsem zvědavá, kdo to uhodne 
datum: 25. Března 2010 - 0:29 | autor: Akčibab
Dnes je:
Pátek 10.02.2012
Svátek má:
Mojmír
Poslat přání?
Již brzy
Souhrnné RSS: Aktuální články | Nové zprávy | O čem diskutujeme | O čem píšeme?
| | Mapa webu
© 2007 PLUS DESIGN & MARKETING s. r. o. | O provozovateli | Reklama na našem webu | Partneři | Nápověda | Používáme náhledy Thumbshots
Ano i ne ....
29. Března 2010 - 22:21 — AkčibabJo jo, zvonek se samozřejmě hned rozbil, no taky jak jinak, dneska nevydrží nic. Na služku jsem se tedy nedozvonila a ¨tak okna jsem si umyla sama, ale krtinky na chatě zůstaly...... pro taťku, aby se také nějak zasloužil. Zdraví Dana Dagmara

Akčibab
28. Března 2010 - 9:26 — melodyJak to mohlo dopadnout? Nakonec sis všechno udělala sama, že jo?
Moc pěkné povídání! Rozesmálo mě, díky.
pro Akčibab
25. Března 2010 - 23:06 — BarčaTo je velice težké uhodnout, ale myslím si, že je to jako u nás doma. Poruč a udělej si sám.zdravím