Svět seniorů

A je to tu. Nový rok začal opravdu zimou. Sněží a sněží. A to nejen v horách či na vesnici, ale i v Praze. A je to nádhera. Takovou sněhovou peřinu už Praha dlouho nepamatuje. A protože stále sněží a nové drobounké vločky se téměř nepřetržitě snášejí k zemi, tak je ta peřina na Prahu neobvykle bílá. A hned se vynoří vzpomínky........ Také bílá zasněžená Praha, houfy dětí se sáňkami řádí na Petříně. Ti co nesáňkují, tak si obují brusle " šlajfky" - znáte je, to jsou ta želízka, co se ze stran našroubují přímo na jakékoli boty a jejich jediná výhoda spočívá v tom, že nemáte problém kam s botami, protože je máte vlastně stále na nohou i když bruslíte. A navíc, začínající sportovci tak snadno

nepadají, protože šrouby, v případě ztráty rovnováhy nohy, dobře poslouží jako opora. Led na Vltavě je sice tak trochu kostrbatý, přece jen zamrzlá proudící voda, ale můžete si vybrat libovolný plácek na své kreace. Stačí jen hrablem odmést  sníh. A kdo je zdatnější a troufne si, tak se vydá proti proudu od Jiráskova mostu až někam do Podolí. Jo, jo, kde ty loňské sněhy jsou ....... Vltava už dávno díky přehradám nezamrzá a když, tak jen slabá vrstva v některých místech, takový tlustší škraloup, který by bruslaře stejně neudržel. Petřín už také není co býval - ráj dětí a jejich her, i když díky této sněhové nadílce se tam prý zase řádí, snad prý na snoubordech. Nevím....

Ale se sportovci v Praze to ani v  této době není zas tak zlé. Naši známí fotbalisté, ti co každý víkend chodí hrát pod naše okno, tatíkové sportovního ducha, jak jsem už jednou psala, nevynechali ani tento víkend.Že je hřiště plné sněhu - nevadí. Nejprve se pomalu scházejí a už je i přes zavřená okna slyšet, jak na sebe volají, jak se navzájem hecují, případně sem tam hodí nějakou tu kouli. Pak následuje porada, jak na to, aby se na zasypaném hřišti dalo hrát. I přes okno je slyšet, jak se dohadují a  s vervou probírají jak na to, jeden druhého překřikují, pravda, slova si zrovna nevybírají , ale nápady jen hýří. Horší už je to s realizací. Nápadů je mnoho, každý radí něco jiného a dvě hrabla stále stojí opodál opřená o síť a nikdo se nemá k tomu se jich chopit. Nepřipomíná vám to něco ????  Jo každý se cítí být manažerem, tak už to na světě chodí. Po chvíli konečně někdo jde sníh odklízet a je tu nový nápad. Nač se tak dřít, vždytˇ branka je vlastně pluh a hned to jde rychleji. Zkrátka tatíkové i přes počáteční dohady, hecování a sněmování nakonec celou plochu očistili.Pravda, byla tu fuška, hřiště není zrovna malé, vrstva sněhu poměrně veliká, pěkně se zapotili. A  pak hodinu a půl věnují své nejmilejší zábavě - té s tím kulatým nesmyslem. No řekněte, není to paráda. Je, fandím jim, rozhodně to nejsou žádní lenoši.A určitě dělají něco pro své zdraví. Jen mne tak napadlo, jestlipak by se stejným elánem třeba šli odhrabovat sníh z chodníku před domem, ve kterém bydlí? Já vím, že se to teď nedělá, že máme novou vyhlášku, ale přece jen. Co myslíte ? Já raději netipuji.

A když už mluvím o té krásně zasněžené Praze a o jejích chodnících musím napsat ještě jednu zajímavost. Před novou vyhláškou, kdy ještě chodník uklízel majitel domu, tak bylo přísně zakázáno chodníky solit. S tím souhlasím, jednak to asi škodí životnímu prostředí, když je vše tak prosolené, jednak to ničí boty a chudinky pejskové.Jenže, jakpak je to teď, když je to starost města? Chodníky se uklízejí tak, že projede taková ta multikárka, která to nahrubo shrne pluhem a hned začerstva posolí a trochu pohází drobnou škvárou. Takže botičky zase dostávají zabrat a o pejscích raději ani nemluvím. A jak je vidno, životnímu prostředí už to asi neškodí - zřejmě na základě nových výzkumů.

Ale co, i přesto je ta zasněžená Praha krásná.A o tom, že to není jen můj názor svědčí to, že každý kdo si vyjde na procházku, fotí. No samozřejmě, kdo ví, jak dlouho to bude zase trvat, než Praha dostane takovou bílou peřinu.