Svět seniorů

Sidi mne  popisem  svých  snů "navedla "  k  nápsání  tohoto  blogu.  Na  snář,který  jsem  měla  několik  týdnů  u   sebe  se  nedá  zapomenout.Byl  hodně  odrbaný, t mavozelenou  vazbu a  byla  to opravdu  bichle několika  cm  tloušťky.

Než  jsem  měla  zapůjčený  snář,předcházely  kartářky. První  kartářka  byla  hodně  jen  z recese a  už  si z toho  moc  nepamatuji,jen  malý  domek,ve  kterém  žila.O  něco  později jsem  se od  své  maminky  dověděla  o  kartářce  v  Teplicích,bývalé  zdravotní  sestře,na  jejíž  věštění  prý  lidé  stáli  fronty.Tak  jsme  se  k ní  s kámoškou  (byli jsme  studentky ) vydaly. Poslední  poschodí  vyššího  činžovního  domu,v  chodbě  plno.Dočkaly  jsme se! To, co  nám  bylo "věštěno",tomu  jsme  se hodně  vysmály.Ale  začaly  mne  karty  zajímat  a  jiná  kámoška přinesla  snář,kde  v  zadní  části  byly  pokyny  pro  vykládání  karet. Bylo  to  pro  mne  hodně  výživné  i  záživné.A  snář  i karty  se  staly  mým  doplňkem  studentského  snažení!! Ve  snáři  jsme  jen  tak  četly  pro  povyražení, ale  ty  karty - to byla  zajímavá  syntéza toho " co tě čeká  a  nemine "  .Jako  "studijní  materiál "  jsem si tyto  věci  vzala  i  do nemocnice,kde jsme  měly  mít  jakousi  zdravotní  prohlídku.Čekaly  jsme  na  chodbě  lůžkového  zařízení  a  krátily  si  čekání  výkladem  karet.Na  " čumandu "  se tam  připojily  také  tři  pacientky  v  županech a  nakonec  jedna  vyslovila  přání,zda  by  taky  se  nemohla  dovědět,co  ji  čeká...Byla  jsem  dobrá  duše  a ráda  jsem  vyhověla.Děvčata  uvolnila  lavičku  a  proces  začal.Chvíli....Nikdo  jsme  v zaujetí  seance  nepostřehly, že  nad  námi  stojí  lékař !Po  několika  jeho  slovech  byly karty  sbaleny,snář  v tašce  a my  z nemocnice  venku.  ( Co  nám tehdy  lékař řekl,to nevím  a asi  jsem to nevěděla ani  tehdy,ale  naše  reakce  byla  určitě  vypovídající jeho  slovům.) Na  vyšetření  už  nikdy  nedošlo,nikdo  nás  nepostrádal.A  byl  to  konec všech  blbin,anžto  státnice  byly  za  dveřmi.

Ale  ta druhá kartářka  mi  leží  v  hlavě  stále.Jsem  skeptik, "nevěřící  Tomáš ",realista  až  na půdu. Velká  část  toho co  nám  druhá  kartářka  řekla,se  oběma  splnilo.Ani  jedna by  nepřipustila  takové  životní  kotrmelce,co  jsme  slyšely.A  stalo  se:Mně  dost  brzy  a  Heleně  o dost  později.

A  tak  se  dovoluji  zeptat :máte  také  podobné  zkušenosti ?