Svět seniorů

Celý život mě provází psí kamarád. Co mě pamět sahá , jsme měli psa. vlčáka, dobrmana ajako předposledího psa od 91 roku do roku 2003 jsme měli boxerku Sáru. od 5měsícu do jejich 12 let. Bala mojí dcery Gabrielky. Strašně si ji přála.Jsou velmi chytří, věrní a milují děti , tihle boxeři.Neměla předkus tak neslinila.Strašně hodná fena to byla.všechny nás milovalaa , ale Gábinku nejvíce. když jí bylo 10 let žila už \gábi v americe . A Sára začla být nemocná , podstoupila dvě operace a nemoc se šířila dál. Když jí bylo 12 let bylo to s ní moc špatné. Volaly jsme si s Gábinkou o jejím neuspokojivém stavu. Ležela v košíkua stále se dívala ke dveřím a vyhlížela svou Paničku, s kterou se chtěla rozloučit.Bylo mi jí tak líto , jak se snažila vstát a jít ven , kde se rozhlížela , jako by ji vyhlížela. Abylo jí den po dni huře. tenkrát byl čtvrtek v dubnu a dcera měla s rodinou přiletět v sobotu. Už ani nevstala , síly jí ubývaly.hladila jsem jí a stále jí říkala vydrž , vydrž Sárinko už zítra přijede tvoje panička.. Celou noc rychle dýchala a jen pár kapek vody vypila. A stále ty oči na ty dveře, v sobotu kolem poledne přiletěli do Prahy a za dvě hodiny už byli v Liberci. Ona ta čubinka to věděla že přijede , byla celá neklidná a dokonce sebrala všechny síly a vstala a pomaloučku šla ven na cestu a dívala se ke dvířkám. Bylo to velmi dojemné to psí těšení na toho svého člověka.A pak auto , hned ho poznala , byl to syn který prio ně jel na letiště. a vrátka se rozlítla a dcera né ke mě ale k Sárince a už se objímaly . Mladá žena a stará fena . Gábi plakala , hladila jí a držela kolem krku.Sára zavřela oči a byla přeštastná. .Po chvilce , byla už unavená si šla sama lehnout a v noci odešla do psího nebe.Ale odešla štastná , že se dočkala své paničky.Kolikrát si s dcerou na to vzpomeneme a máme slzy v očích. Ano pes je nejlepší přítel člověka.