Hledej:
Díky, díky, díky
Ano, moc děkuji vám všem za přivítání. Mám radost, že jsem vás našla a že jste mě zaregistrovali. Legraci mám velmi ráda, myslím si, že to je to pravé koření života. Co bychom asi tak ze života měli, kdybychom se jenom na svět mračili a jen naříkali na různé potíže, které má každý. To by byl svět dost černý. Takže když jsem nakoukla na váš-náš web a zjistila jak jste veselé hoky a kluci, hned jsem zajásala.
Belindo a Bertíku zdravíme vás s čivaváčkem Nikem (tedy Nikolasem - jméno dala paní chovatelka). Niko je dvouapůlletý uličník s krásnýma mluvícíma očima a silně rošťáckou povahou.
Poletuško-Jitko, krásně jsi to napsala, že jsi mladá. Já jsem taky mladá, protože se tak cítím a v zrcadle se vidím pořádně akorát s brejlema a dobrým světlem. A to jsem si v koupelně zatrhla. Mám tam světlo takové mírnější a laskavější. Jsem tak mladá, že dokonce jak
Sidi napsala, že čeká na rozum, tak já si myslím, že to je něco nač budu čekat doživotně. Ve cvičení mám paní, která má víc jak 80 roků a při úžasné relaxaci se otočila na spolucvičenku, jejíž nohy měla docela blizoučko svým rukám a polechtala jí. Ta druhá skoro vyskočila a málem se počúrala. Tak tohle by mě taky svádělo provést, akorát se umím trošku zvládnout, protože si umím představit, co by udělal takový šok se mnou. Ale přesně tohle je čekání na rozum. Prostě mohou být i osmdesátiletí diblíci.
Bohumíre-Bobo i Tobě děkuji za přivítání. Tvoje jméno mi připomenulo mého váženého strýce Bohumíra, nejstaršího z bratrů mého otce a hlavu celé rodiny. Byl takovým poradcem celé rodiny a také mluvčím. Byl to prostě inteligent - tajemník na Okresním soudě v Jihlavě a oplýval různými velmi veselými příhodami ze svého pracoviště, které uměl dobře i podat.
Barčo, díky za připomenutí písničky, ve které se připomíná moje jméno, které nesu po své mamince. Naši si nás pojmenovali po sobě. Já starší - holka po mamince Marta a mladší po otci Jindra. On byl Jindřich a tak protože se jim nepodařilo mít kluka, dali druhé dceři jméno Jindřiška. Ta nebyla se svým jménem spokojená, tak se všude, včetně úředních dokumentů podepisovala Jindra, než jí na to přišli a řádně jí za to "sprdli"
Maruš od Kroměříže - to jsme skoro krajanky. Kroměříž je moc pěkné město. Ve starých kasárnách jsme vloni přespaly jednu noc vloni při našich cestách malým, starým obyťáčkem, který jsme ještě v létě prodali cirkusovým umělcům Berouskům. Je to tam moc hezky upravené. Tedy teď mám na mysli ten areál kasáren.
No a milá Marcelko-melody, Tebe jsem si nechala na samý konec, protože Tě znám trošinku déle. Máš plnou pravdu ve svém přivítání. Těším se až to tady budu trošku znát a budu moct lépe komunikovat, vkládat sem tam fotky a obrázky. Těším se i na vaše žertování tady i na Tvoje všechny - jak říkáš špicové kamarádky.
Zdravím vás jmenované i ostatní z dnes slunečného, leč stále ještě mrazivého, podhorského města Šumperka.
Marta
Fotky a obrázky zatím vložit neumím. 
datum: 1. Března 2011 - 11:10 | autor: Marta
Autor blogu: Marta
Pomáhejte nám zde udržovat kvalitu blogů a komentářů na Světě seniorů. Nepište zde články a nevkládejte do diskuze příspěvky, jejichž primárním účelem je komerční sdělení. Budou automaticky mazány. V případě zájmu o reklamu na Světě seniorů nás kontaktujte.
Diskuzní příspěvky jsou seřazeny chronologicky. Čím je příspěvek výše, tím je novější.
Komentáře
Dnes je:
Pátek 18.05.2012
Svátek má:
Nataša
Poslat přání?
Již brzy
Posledně založené diskuze
každodenní malá přáníčka pro všechny
každodenní malá přáníčka pro všechny
každodenní malá přáníčka pro všechny
každodenní malá přáníčka pro všechny
každodenní malá přáníčka pro všechny
O čem píšeme
soft black and white picture is simply perfect match perfect
Hmota! Známa i neznáma!
To mne zajímá víc
To mne zajímá víc
To mne zajímá víc
Partneři
Světa
seniorů
Souhrnné RSS: Aktuální články | Nové zprávy | O čem diskutujeme | O čem píšeme?
| | Mapa webu
© 2007 PLUS DESIGN & MARKETING s. r. o. | O provozovateli | Reklama na našem webu | Partneři | Nápověda | Používáme náhledy Thumbshots
Děkuji, to je takový fajn
10. Března 2011 - 0:55 — MartaDěkuji, to je takový fajn úkol to vaše péčkaření tady, A vůbec všechny hrátky. Jste tu holky šikovné. Moc šikovné a umíte si tu udělat život příjemnější a to je fajn. Péčkaření potom je silná výzva vymýšlet další a další slova a vyhýbat se nějak těm, kde P není.
A úžasný byl ten nápad dát sem takovou výzvu, které se nedá odolat. To já mám říkat "NAMASTÉ" Tobě. Ale teď Ti popřeju aspoň dobrou noc, protože se mi fakt už klíží víka.
Ni chao Martičko
9. Března 2011 - 11:29 — SidiPopletla jsem pozdrav na přivítanou, i na rozloučenou, musela bych si to víckrát opakovat. Danjavád /to už si snad zapamatuju/ za popis průběhu relaxace. Zřejmě takové relaxace probouzí v člověku jeho lepší JÁ. Myslím si, že jsi mistr slova, i ta Péčka jsou úžasná. Takže se Ti - musím se podívat - namasté!
Pro Sidi
8. Března 2011 - 23:21 — MartaDanjavád je něco jako "díky". Je jedna mantra, kterou někdy zpíváme v závěru místo relaxace, spíš vlastně to je jiný druh relaxace. Zpívá se v ní "danjavád, danjavád, danjavád ananda". Což znamená "díky, díky, díky posvěcené". Má to člověku připomenout, že je třeba v životě umět poděkovat za to dobré co mu přinese a ne jenom se na osud zlobit a žehrat. Je to velmi uklidňující mantra s krásnou melodií a lidi ji rádi zpívají. Tato forma relaxace (zpívání manter) má mnoho výhod a dobrých účinků. Jednak rozechvívá lebeční kosti a tím aktivuje k činnosti mozek, dále uklidňuje a zmelodičťuje hlas. Navíc učí hospodařit s dechem.
Ni chao (foneticky) je Sidinko ahoj apod. - prostě čínský pozdrav na přivítanou. Caj tien (opět foneticky) je čínský pozdrav na rozloučenou. Tak se zdravíme v čínském cvičení chuej-čchun-kung.
V józe je namasté (foneticky) pozdrav na přivítanou - značí něco jako klaním se. A v závěru se loučíme v sanskrtu -
subham astu sarva džagatam - šťastny ať jsou všechny bytosti. A lidi si už tak zvykly na tyto naše pozdravy, že se ani neodvažuji je před ani po - cvičení pozdravení vynechat. Prostě oni stojí se sepjatýma rukama a čekají na pozdrav.
Tak to je k pozdravům.
pro Martu
4. Března 2011 - 21:22 — BarčaJestli budeš mít zájem o tom, co naše organizace pro své členy dělá,mrkni na stránky, které jsem založila jen pro nás .Žádné umělecké dílo to není, ale pro informovanost našich členů to stačí. Je zde i fotogalerie.zdravím http://www.spcchpraha5.estranky.cz//
pro sidi
3. Března 2011 - 23:25 — BarčaUhodla jsi. Ta blonďatá hlava vlevo, je moje. Moc jsem tam nevykukovala, protože jak od prosince nekouřím, tak jsem 4 kg ztloustla a tak se s tím schovávám.Ta uprostřed v té bílé mikině je Taťána.Velice milá.Ta mladá v černé mikině je naše osobní trenérka Lucka. Moc fajn baba.Včera jsme byli na tom charitativním koncertě, dostali jsme od Nadace lístky zdarma.
Ni hao Martičko
3. Března 2011 - 21:40 — SidiTak to jsem to pěkně zvorala, chichi! Jestli je tam tedy Baruška, tak vím, že je blondýna, takže tam vykukuje vlevo v rohu. Promiňte mi dámy - jako vždy, opět, jsem byla splašená a nepozorná. Právě jsem pročítala Marti Tvůj web, je moc pěkný a zajímavý - namasté! Začínám se učit. Ale na některých názvech bych si vylámala jazyk. Jsem taky taková prasklá nádoba - pořádně prasklá! Líbily se mi ty úvahy, Sokratova zkouška 3 sít - no, děvčata, přečtěte si to! A to cvičení má zřejmě něco do sebe. Tak pa, pa - danvajád, je nashledanou? Už nevím.
Pro Sidi
3. Března 2011 - 20:36 — MartaSidinko, Ty nepozoro, já nejsem tak slavná. Já ne, ale na té Primě je Barča s Táňou (píše).
Eliana - krásná panna! Ale
8. Března 2011 - 22:53 — MartaEliana - krásná panna! Ale to už jsem na zdejším webu četla. Děkuji za popsání přetahování obrázků, výsledek je zde předveden. Všechny rady si opisuji pečlivě a potom podle nich - prstíček na řádku a pokouším se. Jste tu holky moc šikovné, jedna víc než druhá. Já totální samouk na PC jsem se prokousávala vším jak myš sejrkem. No něco trošku už znám, pokusně jsem si založila estránky - ty zadara - takže nejde s nima nic moc dělat, ale stejně bych to neuměla, tak alespoň takhle jsem se pokusila. Dám adresu, ať se představím http://www.mardub.estranky.cz tak tam mám trošinku povídání a tak.
Tak Eliano moc a moc děkuji.
Holky víte co se mi na vás tady tak líbí? Jste veselé, nevypucováváte jedna druhé žaludek, učíte se spolu nové věci a parádně se umíte vyblbnout. Ještě, že jsem sem byla nasměrována jednou méně milou příhodou. Tak vás zdravím.
Pro Elianu.
Děvčata
3. Března 2011 - 15:29 — SidiMaruška denně běhá plno kolometrů,
chytá zloděje, co prchli z krámu v novém svetru!
Nojo, děvčata, stydím se, ale jsem líná a teď. co už tak často vnoučata nehlídám, bych se měla tím víc hýbat. Jenže jsem otrok počítače. V létě budu mít s PC utrum na chalupě, tam budu mít také víc pohybu. Jenže to chce zapojit svaly celého těla Proto vás, milé cvičitelky obdivuju. Také obduvuju Barušku, že přestala kouřit. To chce pevnou vůli. Já nekouřím, ale moje švagrová bání, jako Dán ráda by přestala, ale nemůže. Tvrdí, že to nedokáže. Dříve jsem cvičila ráda. Jako dítě jsem chodila do Sokola, nosila jsem červenou sukénku a takové lněné triko s červenými pruhy. Nejradši jsem se točila na kolovadle, to už teď neexistuje. Ve škole jsem také ráda cvičila a chodila jsem na cvičení i jinam. Pamatujete období twistu? Tančilo se tenkrát se záklony do mostu, až na zem. To jsem dokázala ještě ve 40 letech, ale pak mě začala bolet záda, tak bylo na čase přestat. Zde, když jsem prohlížela to Barušky video, tak jsem zároveň s videem prováděla cviky a byly docela fajn a nenáročné. Jen ty ruce ke konci mi šly jinam, než by měly. Ještě si to zkusím. Na závěr budu mít školu smíchu zde na SS a tanečky budu tančit sama, neboť múj muž nebyl nikdy zvláštní tanečník, nemá smysl pro rytmus, což mi za mládí vadilo. Takže až sebou prštím na zem, tak už se nezvednu. Také jsem se dívala na TV archiv na VIP zprávy. Zkusila jsem to nafotit, ale jednak fotit neumím a pak přes TV to stejně ostré nebude. Tak jestli něco bude vidět, sděl nám Marti, která z nch jsi Ty.Zatím pa, pa.
upload image
adult image hosting
všem cvičitelkám
3. Března 2011 - 11:54 — MarušČtu vaše zajímavé příspěvky o cvičení a nedá mi to,abych se také nezapojila do hovoru.Už ve škole byl můj nejoblíbenější předmět tělocvik.Nejdříve rozcvička,cvičení na kruhách,na žíněnce,hra na vybíjenou,což byla i hra mých dětských let mimo školy.Hned před školou bylo hřiště,kde jsme se my děti jaksepatří vyřádily.V 18 letech jsem nacvičovala ještě se skupinkou děvčat na spartakiádu Rozsévačku,se kterou jsme jely i do Prahy.Byly to krásné časy.Byla to tuším druhá Celostátní Spartakiáda.Kabiny a WC byly ještě dřevěné.Podmínky byly bojové,ale ráda na to vzpomínám.Ráno v půl třetí se jelo na Strahov na nácvičnou.Nebylo to nic příjemného tak brzy ráno vstávat,ale muselo to být.Výsledek byl okouzlující.Stadion plný diváků,když jsme všichni cvičenci pochodovali Branou borců,tak ty pocity jsou nepopsatelné.Po pěti letech se začalo nacvičovat další,cvičení s kužely.Cvičilo se na symfonickou báseň Má Vlast,což je i na poslech krásná skladba.Jenže jsem onemocněla a bylo po cvičení.A já se na Prahu tak těšila.Když jsem se uzdravila,docházela jsem do cvičení dál.Hrály jsme volejbal.Cvičilo se ve školní tělocvičně,když cvičitelka uzamkla školu,tak my některé opozdilé lezly oknem,no legrace při tom bylo,ale i zábava a dobrý pocit z toho,že něco prospěšného děláme pro své tělo.Toto jsem dělala skoro do svých 50 let.Byla tam i mladá děvčata,ale všechny jsme byly družné a dobře jsme si všechny rozuměly.Tak nějak my starší jsme mezi nimi omládly.No a tělo stárlo a já cítila,že se musím dát na něco pomalejšího.Ještě s mojí kamarádkou jsme se domluvily a začaly jsme navštěvovat zdravotní cvičení.Každou středu karimatku pod paží a tradá do sokolovny,kde se cvičení konalo.Samozdřejmě jsme si stouply do poslední řady,s úmyslem,že se sem tam ulejem.jaké bylo ale překvapení,když cvičitelka řekla čelem vzad a my byly v první řadě.Tak žádné ulívání,ale poctivé cvičení.Na toto jsem chodila do doby,kdy mi byla nabídnuta výpomoc v obchodě,kde se naběhám až až.Jsem tam dodnes,na 4 hodiny denně a v nohách mám už ne sto,ale několik tisíc kilometrů.Ale je to jenom k mému prospěchu,protože jak jsem doma všechno bolí a příjdu do práce a všechna bolest ze mně spadne a já jsem fit.Asi to dělá i psychika,že jsem stále v jednom kole a vidím kolem sebe stále nové lidi.No,už jsem Vám tady sdělila své dojmy co se týká cvičení.A TAI-ČCHI co cvičí Zora Jandová se mi moc líbí.
Ahoj Marto
3. Března 2011 - 11:59 — babčahančaAhoj Marto, nepatřím do uvítacího výboru, protože jsem druhá nová /od ledna /před tebou.Měla jsem chřipku a protože mám špatné oči, nesmím tu být dlouho na počítači.Pak mě bolí hlava.Ale už reaguji a zase se zapojuji.Znám tě trochu i tvého pejska a tvé činnosti z tvého webu.Asi i to auto jsem viděla.Tak já babča Hanča jsem tady o sobě už natrousila dost řečí, ale necvičím nikoho,cvičila jsem v životě dost a pořád byla za něco zodpovědná ,cvičím pro sebe ,pro svou krční páteř a pro svou pohyblivost.Někdy si hourám a necvičím do doby, než mě to potrestá...Cvičím základní jógu- hlavně dýchání a zklidňování a Čínské zdravotní cvičení-harmonizační orgánovou soustavu -spíš se jen protahuju- když vidím psa, jak sleze z gauče a protáhne se - tak se protahuji....Mám velkou rodinu a když jsem sama, je to vzácná chvíle- ale pravda, že sama ani neumím dlouho být.Řekla jsem si, že po šedesátce budu na sebe dbát, ale měla jsem maminku do téměř 91 roku a byla jsem oškubaná jako Čapkova Dášenka. První rok jsem sirotek a je to dost jiné.Tak ahoj
pro Marta
3. Března 2011 - 2:33 — BarčaNo já si myslím, že to tvoje cvičení je mnohem náročnější. Tady v Praze se teď razí trend - cvičit v přírodě. Tak nyní cvičí tai- či v kulturáku.Ale jakmile se rozjaří, půjdou ven. U Podolí máme seniorské hřiště, asi 10 přístrojů, kde se po rozjaření též cvičí venku na vzduchu. zdravím
Barčo, můžu říkat
2. Března 2011 - 15:48 — MartaBarčo, můžu říkat Baruško? To je super, díky za stažení. Určitě se to zkusím naučit. Teda jsi tam jako hadí žena v některých cvicích. Každé cvičení je náročné, když ho máš dělat pořádně. Nemyslím, že jóga je náročnější. Nebo to čínské cvičení. Ostatně cvičím přes čtyřicet let a určitě pětatřicet let cvičení vedu. Tedy jógu. Cvičení Chuej čchun kung se do Evropy dostalo kolem roku 2000 z Číny. Přivezla ho jedna Němka - Monika Hacklová, která se toto cvičení naučila v Číně od tamnějších mistrů. Cvičení vymysleli taoističtí mniši. Cviky jsou přímo zaměřeny na dráhy - meridiány orgánů . Ty potom různými pohyby, stlačováním a uvolňováním bodů na drahách při cíleném pohybu jsou aktivovány a řídí pohyb energie v drahách. Tj. příjem a výdej. Jednou mnichy navštívil v klášteře (dle pověsti) jeden z čínských císařů. Podivoval se jak všichni vypadají mladistvě. Vysvětlili mu, že takto působí na ně cvičení této speciální sestavy a po požádání ho tomuto cvičení naučili. Dlouho potom se cvičení utajovalo, aby zůstalo známé jenom pro čínské císaře. Až poslední ze žijících mnichů naznal, že je opravdu škoda, aby cvičení zůstalo utajeno, předal je dál. Tak byli vyškoleni další mistři. Cvičení se v podtitulu nazývá Návrat k jaru - myšleno je jaro v životě člověka. Nikoliv jaro jako roční období. U nás v kraji cvičení zná paní doktorka Riegerová v Olomouci a sem tam se ho někdo naučí. Já jako cvičitelka jógy jej mohu vyučovat dál. Když se ho naučíš, je velice příjemné je to snad jediné cvičení zahrnuté do čchi-kungu (čchi=energie, kung=práce, tedy práce s energií), které nemá ani vzdáleně nic společného s bojovým uměním. Jinak např. taj-čchi, které také pracuje s energií je vlastně zpomalenými bojovými pohyby. Jednou to krásně vysvětlovala v TV Zora Jandová. Mojí jógou v Šumperku prošlo již na desítky lidí. Jedna paní čekala prý celé čtyři roky než ji mohli do mojí jógy vzít. Tak to alespoň tvrdila. Vychovala jsem už i zdatné cvičitelky, moje nástupkyně, na které jsem velmi hrdá, pustila několik kurzů jim a vloni si dala roční prázdniny. Byla jsem už docela unavená. Letos opět v plné síle jsem začala s novými lidmi (konečně) cvičit. Ve cvičení mám několik paní přes 80 let a jsem pyšná na to, že jim opět jóga zdárně pomáhá. Rády chodí do cvičení a libují si ho. Snažím se zařadit někdy i akupresuru (učím je podle potřeby masírovat si akupresurou dané body, dle jejich potřeby), pár cviků z kineziologie a samozřejmě na konci hodiny a půl je nezbytná a oblíbená relaxace. Abych nezapomněla jógu smíchu máme také zařazenu. Je to prakticky cvičení bránice - tj. posílí činnost srdce a krevního oběhu, atp.
Čínské cvičení je také velmi oblíbené. To cvičíme při čínské hudbě a procvičí celé tělo. Je ladné a lidi odchází nabiti energií a pozitivně naladěni. Tam chodí i páni. I tady přidávám něco navíc co se k tomu hodí. Většinou opět cviky zaměřené na dráhy orgánů. I když sestava Chuej čchun kung se stále musí opravovat a nikdy není dost dokonalá. Tu už vedu čtvrtý rok. Tedy poměrně krátce.
Tvoje cviky vypadají dokonale. Jsou ladné, musí se u nich učit soustředit a určitě jsou velikým přínosem pro lidi. Nevím, nevím jak to zvládnu. Je to paráda a jsi šikovná, že to tak zvládáš. Máš můj obdiv. Také Tě zdravím.
pro Marta
2. Března 2011 - 14:58 — BarčaZpočátku, před deseti lety , jsem začala jezdit na rekondiční pobyty, jako zdravotní sestra. Poté, když jsem odešla do důchodu a udělala cvičitelský kurz naší organizace Svaz postižených civilizačními chorobami,jsem začla jezdit jako cvičitelka.Dnes už dělám rekondiční pobyty sama třetím rokem a funguji i jako cvičitelka. Náš svaz trvá na tom aby jeho cvičitelky cvičily - Cvičení s prvky jógy. Něco na tom je, protože nyní vidím trend u všech cvičení, aby se necvičilo celou hodinu jen to jediné, ale aby se protahování střídalo s posilováním a aerobním cvičením. Toto cvičení cvičíme se seniory každý týden,snažíme se zakončit cvičení školou smíchu, různými tanečky, cvičení obou hemisfér. Doporučuju dobré,jako relaxace.
To jsem ti raději stáhla,dokud to tam je. Možná tě to zaujme. No a kromě toho jsem cvičitelkou v Sokole, kde se cvičí zase trošičku jinak, ale vzhledem k věku cvičenek, ne příliš odlišně. Pak chodíme velmi často , říkáme tomu hůlky. Nordic Walking. Chodíme po celý rok a s kámoškou se snažíme denně. Ze SPCCH máme 8 seniorek, které chodí se mnou do Fit centra. Tady cvičíme pod dohledem osobní trenérky na Pawer plejtu.t.j.přístroj, kde se cvičí pod vibracemi,pak jdeme do kardiozóny, kde chodíme na chodícím páse , nebo jezdíme na kole, orbitreku apod. Cvičení zakončujeme v relaxační zóně v bazénu, děvčata jdou pak do sauny, já osobně do aromapáry jiní do solné lázně atd. tyto dvě hodiny nám věnuje zdarma Nadace Taťány Kuchařové.Kdyby tě to zajímalo, tak si najdi na Primě videoarchiv VIP zprávy 25.2.2011 a tam nás uvidíš v plné parádě s Táňou. Je nejen krásná, ale i prima. Tak to jsem ti toho nakecala,ale myslím si, že tvoje cvičení je daleko náročnější, Já ho nedovedu skoro ani vyslovit, tak mi zase pro zmněnu o něm napiš něco ty. zdravím
Vkládání obrázků
2. Března 2011 - 11:29 — elianaAhoj Marti, tak ti zkusím napsat, jak vkládám obrázky z mého počítače na Ss. Ale nevím, jestli to dokážu dobře popsat.
1. Nad komentářem, do kterého píšeš jsou nabídky. Klikneš na šestý čtvereček nahoře od prava .
Objeví se ti nabídka Vlastnosti obrázku .
2. Klikneš na políčko Vybrat na serveru a dostaneš se do další nabídky, kde je políčko Procházet a Nahrát soubor.
Klikneš na políčko Procházet a dostaneš se do souborů ve tvém počítači, kde si vybereš fotku, kterou chceš poslat,
označíš ji a klikneš na políčko Otevřít.
3. Dostaneš se zpátky do nabídky, kde je políčko Nahrát soubor. Klikneš na toto políčko, a pokud má obrázek správné
rozměry, tak se ti tam už objeví.
4. Klikneš levou stranou myší na tento obrázek a jednoduše ho přetáhneš do komentáře na Ss.
Tak napiš, jak se ti to povedlo.
Re Barča
1. Března 2011 - 19:13 — Martapro Marta
1. Března 2011 - 16:10 — BarčaVelmi milé povídání.My si určitě popovídáme o cvičení. Jsem taky cvičitelka a jezdím i na rekondice.zdravím