Svět seniorů

SVATÁ ANEŽKA ČESKÁ je patronkou Čech, ale také patronkou nemocných, chudých a trpících.

Její atributy jsou: model kostela v ruce, řeholní šat nebo královský šat s korunou a vždy se stará o nemocné nebo udílí almužnu.

Narodila se 12. ledna 1211 jako nejmladší dítě Přemysla Otakara I. a jeho druhé ženy Konstancie Uherské. Byla také ze všech dětí nejhezčí a už jako dítě měla silné charizma. Jako tříletou ji poslali spolu s její desetiletou sestrou Annou do kláštera v Třebenici ve Slezsku. Tam byla tři roky. V té době ji zasnoubili s polským následníkem Konrádem, synem Jindřicha I. Bradatého. Konrád ale zemřel a obě sestry se vrátily do Prahy.

Dlouho si tam nepobyly.Záhy byly poslány opět do kláštera, tentokrát v Doksanech na Ústecku.Už tam se projevilo její zaměření. Nehrála si s ostatními děvčaty, ale chodila s řádovými sestrami na čtení kanonických hodinek. Přemysl s ní měl ale jiné plány a nezajímalo ho, co by chtěla Anežka. 

Povolává ji do Prahy a zasnubuje ji s Jindřichem, synem římského císaře Fridricha II. Anežka je poslána do Vídně na vychování k Leopoldovi VI. Ten ale přemluvil Fridricha, aby svého syna zasnoubil s jeho dcerou Markétou. Fridrich to udělá a ponížená a smutná Anežka se roku 1225, jako čtrnáctiletá, znovu vrací do Prahy. 

Následující rok přijelo do Prahy poselstvo od anglického krále Jindřicha III. a žádali ruku Anežky. Je jim přislíbena, ale to se do toho vložil sám císař Říše Římské Fridrich a chce si vzít Anežku sám, jen aby se Přemysl nespolčil s Anglií. Angličan zruší zasnoubení a pokořená Anežka Fridricha nechce. Nechce nikoho, chce do kláštera. V té době, píše se rok 1230, umírá její otec Přemysl Otakar I. a bratr Václav I. Anežku k sňatku nenutí. 

Je jí 19 let, několikrát byla odmítnuta a sešlo ze svatby a Anežka se už vdávat nechce. Nemůže si vzít jen tak někoho, je královské krve a čekat na nějakého stárnoucího prostopášného vdovce nechce. Druhá možnost pro takové ženy je vstup do kláštera. Už od dětství k tomu tíhne, je na sebe velice přísná, vyhýbá se jakýmkoli úlevám, tajně drží půsty, vstává velice záhy a spolu se svými společnicemi navštěvuje kostely a kláštery. Jejím cílem je stát se řeholnicí, žít v chudobě, pomáhat nemocným a potřebným.

Příkladem jí jsou František a Klára z Assisi, kteří také opustili pohodlný život v bohatství a založili velmi asketický řád menších bratří – františkánů - a klarisek. Anežka povolává do Prahy několik menších bratří, aby ji poučili o životě a pravidlech v ženském řádu sv. Kláry. Jsou to velmi přísná pravidla. Řehole dovoluje jíst jen dvakrát denně bezmasé jídlo, spát v nevytápěné cele a přikazuje dlouhé vyčerpávající, o velikonocích až čtyřicetidenní půsty. Také nařizuje izolaci od okolního světa a dlouhé modlitby.

Anežka se připravuje na založení řádu, ale zatím otevírá se svou matkou Konstancií při kostele sv. Haštala špitál. T.j. nemocnici, starobinec, chudobinec a útulek pro tuláky a bezdomovce. Tím nastartovala sociální projekt, který nemá v celé Evropě obdoby. Hlavními stavbami ale jsou ženský klášter řádu sv. Kláry s kostelem sv. Františka a mužský klášter menších bratří s kostelem sv. Salvátora, postavené v roce 1233. Na tento projekt věnuje celé své královské věno – 30 tisíc hřiven stříbra.

Povolává pět Klarisek z Assisi a přijímá sedm dívek z Českých bohatých rodin. Sama vstupuje do řádu ve svých 23 letech, roku 1234 a stává se abatyší. Píše si s papežem Řehořem IX. a chce založit svůj vlastní řád. Ale papež kličkuje, protože zakladatelé řádů jsou automaticky prohlašováni za svaté, a on žádnou svatou nechce. Anežka se vzdá titulu abatyše a nechává si říkat starší sestra. Ale celý řád řídí. Po dobu jejího života nebylo místo abatyše obsazeno. Anežka vymůže alespoň některé úlevy pro sestry. – Řád byl založen v teplejších krajích. – Mohou nosit pod hábitem teplé prádlo a punčochy a teplé boty a mohou si mírně zatopit v cele, když příliš mrzne. Sama ale těchto výhod nevyužívá.

Nakonec stejně vlastní řád založila. Při špitále se vytvořilo společenstvo laických bratří, kteří dostali od papeže povolení nosit vlastní řádové označení – červený kříž a pod ním červenou šesticípou hvězdu v černém poli. Postupně se z laických bratrů stávali řeholníci. Tak vznikl roku 1237 jediný ryze český řád – Křižovníci. Roku 1252 si vybudovali kostel sv. Františka a klášter u vyústění Juditina mostu na Starém Městě. Tak se stala Anežka spoluzakladatelkou mužského řádu, jedinou v celé historii církve.

Řád se stal velmi oblíbený a brzy měl své kláštery i v okolních zemích.V roce 1277 přijímá do řádu Klarisek svoji praneteř Kunhutu, dceru svého milovaného synovce Přemysla Otakara II.Anežka se ale zajímala i o veřejné dění a politiku. Smířila např. svého bratra Václava I. s jeho synem Přemyslem Otakarem II., a tím zažehnala hrozící občanskou válku. Podílela se na zlomení odboje římskokatolické německé vládnoucí dynastie, která chtěla paralyzovat sympatie Václava I. k Římu. Přesto, že je Přemysl Otakar II. v klatbě, v klášteře se za něj před bitvou na Moravském poli řeholnice modlí. Anežka měla před touto bitvou vidění, ve kterém předpověděla synovcovu záhubu.

Anežka byla představenou kláštera 46 let. Jako taková nemusela dělat těžké práce, ale Anežka se jim nikdy nevyhýbala. Vařila v kuchyni, uklízela, obsluhovala nemocné, dělala všechno jako druhé sestry. Nikdy pro sebe nežádala žádné výhody. Zemřela 6. března 1282 během velikonočního 40 denního půstu, ve svých 71 letech. Věk na tu dobu nevídaný. Byla pochována v klášteře Klarisek, ale její ostatky, až na spodní čelist se nenašly. V klášteře občas řádila povodeň a pak také husiti.

Po její smrti se stala abatyší Kunhuta. Už za svého života Anežka usilovala v dopisech papežovi o své svatořečení. Neodsuzujme ji proto. Byla svědkem svatořečení matky Konráda, Hedviky Slezské a své sestřenice Alžběty Durynské 4 roky po její smrti. Ukazuje to jen na její ctižádost dosáhnout vrcholu. Mnohé pro to udělala. Ale papežové tomu nebyli nakloněni.

V průběhu dalších staletí o její svatořečení žádali postupně Eliška Přemyslovna, Karel IV., Václav IV., v 17. století římský císař a král český Leopold I. Ani jednomu z nich nebylo vyhověno. Až v roce 1874 ji papež Pius IX. prohlašuje blahoslavenou na návrh pražského arcibiskupa B. J. Schwarzenberka. Teprve až 12. listopadu 1989 ji papež Jan Pavel II. svatořečí.Anežka byla první emancipovaná žena, která udělala velice mnoho nejen pro chudé a nemocné, ale také pro celý národ a pro tuto zem.

                                                                                                                                                  sv. Anežka                                                   sv. Anežka                                     kostel při Anežském klášteře                                                                        

                         

   

Kostel sv. Františka z Assisi na Křižovnickém náměstí na Starém Městě Pražském (na barevném obrázku ten vlevo se zelenou kopulí)