Svět seniorů

Je patronkou rodiny a manželství a ochránkyní nemocných a potřebných. Bývá zobrazována, jak udílí almužny.

O této ženě toho příliš nevíme. Většina z toho, co se o ní traduje je z legend, které vznikaly až po její smrti. Ty ovšem nemusejí být pravdivé. Existují o ní pouze dvě věrohodné zmínky, a to ve Žďárské kronice, kterou v roce 1300 napsal tak řečený Jindřich Řezbář, mnich z cisterciáckého kláštera ve Žďáru nad Sázavou a druhá zmínka o ní je v Dalimilově kronice. Pokusila jsem se z těch neúplných zmínek a legend, které o ní kolují pro vás vytvořit ucelený pohled na naši patronku.

Narodila se asi roku1220 na Moravě, asi v Křižanově nebo v Brně jako prvorozená dcera Sybilly a Přibyslava z Křižanova. Její matka byla zbožná žena, která byla známa svou samaritánskou činností. Přišla do Čech jako dvorní dáma Kunhuty Švábské, nevěsty Václava I., Anežčina bratra. Tady se seznámila s Václavovým dvořanem, rytířem Přibyslavem z Křižanova, kterého si vzala. Přibyslav byl významný velmož, který zastával významná postavení na Moravě. Byl purkrabím na hradě Veveří a později purkrabím Brněnským. Přibyslav, ač voják, také podporoval kláštery a kostely, a tak žila Zdislava už od dětství v prostředí, které přálo mnichům a duchovenstvu a poznala i jejich samaritánskou práci, které se s matkou brzy sama účastnila. Sybilla a Přibyslav založili několik klášterů, jiným darovali pozemky, jako například Johanitům v Brně na výstavbu kláštera a špitálu. Tady získala Zdislava svůj hluboký vztah k charitativní činnosti. Kromě Zdislavy měli Sybilla a Přibyslav ještě dvě dcery, Eufémii a Elišku. Po smrti Přibyslava přijela Sibylla k dceři na Lemberk, kde také pomáhala založit klášter se špitálem.

Ale vraťme se ke Zdislavě. Asi v 15 letech si vzala pana Havla z Jablonného, významného šlechtice z rodu Markvarticů. Ten získal pozemky na severu Čech a postavil zde hrad Lemberk. Říkal si pak Havel z Lemberka. S ním se na Lemberk po svatbě přistěhovala i jeho žena Zdislava. Také pan Havel byl z rodiny, kde bylo samozřejmostí vykonávat charitativní činnost. I Markvarticové zakládali kláštery a kostely. Zdislava, současnice Anežky, byla také ovlivněna příkladem Františka a Kláry z Asissi a určitě se znala s Anežkou a její sestřenicí Alžbětou Durynskou. Byla dcerou a manželkou významných dvořanů krále Václava I. Navíc její manžel Havel z Lemberka pomáhal Anežce při budování kláštera v Praze. Myšlenka na založení vlastního kláštera a špitálu na severu Čech přichází v době, kdy Přemysl Otakar II. povstal proti svému otci Václavu I. Boje a zmatky v zemi vyhnaly mnoho lidí z jejich domovů a tak přibývalo tuláků, bezdomovců a nemocných, kteří na tyto šarvátky doplatili.Reálné podoby nabyla myšlenka na stavbu kláštera a špitálu po návštěvě olomouckého biskupa Bruna na Lemberku v září 1249. A tak kolem roku 1250 zakládají Havel a Zdislava dominikánský klášter a špitál v Jablonném a staví klášter v Turnově. Zdislava nemohla odejít do kláštera, ale musela se starat o rodinu, měli čtyři děti – Havla, Jaroslava, Zdislava a Markétu – a v dobách nepřítomnosti svého muže i o panství. Byla to velice zdatná hradní paní a vše dobře zvládala. Na charitativní činnost ale nezapomínala ani tehdy. Učila a vzdělávala hradní čeládku, poskytovala almužny chudákům. Od jejích dveří neodešel s prázdnou žádný chudák. Chodila i do podhradí léčit nemocné a zmírňovat strádání lidí ve svém okolí. Sama bydlela ve skrovné komůrce. Měla ovšem na rozdíl od Anežky chatrné zdraví. Zemřela mladá, bylo jí asi 33 let. Její muž jí dlouho nepřežil, zemřel za několik let po ní.

O Zdislavině životě toho mnoho nevíme, ale její posmrtný kult je veliký. Začal ho šířit již Dalimil ve své kronice a do velkých rozměrů se rozrostl za pánů Berků z Dubé. Jeden z nich, František Antonín zahájil stavbu Baziliky Svatého Vavřince v Jablonném, kde jsou dnes uloženy ostatky Svaté Zdislavy. Dnes se Bazilika jmenuje Svatého Vavřince a Svaté Zdislavy. Stavbu dokončila hraběnka Kinská. Další ostatky Svaté Zdislavy jsou v Litoměřické katedrále Svatého Štěpána a v Olomouci v dominikánském kostele Panny Marie. Dnes se k jejím ostatkům chodí modlit lidé z Čech i Moravy, ale i Poláci, Němci a Rakušané. Kromě kostela v  Jablonném je také hojně navštěvovaná Zdislavina studánka mezi Lemberkem a Jablonným.

Velká zásluha Zdislavy je v tom, že založila klášter se špitálem a celý svůj život se starala o nemocné a potřebné. Její život byl sice krátký, ale naplněný starostí a péčí o druhé. Svou dobročinností vyniká nad mnohé jiné. Růst kultu Zdislavy vyústil v roce 1907 v blahoslavení papežem Piem X. V roce 1947 zahájil kardinál Štěpán Trochta, biskup litoměřický proces svatořečení. Zdislava byla svatořečena v Olomouci v dominikánském kostele Panny Marie papežem Janem Pavlem II. Navíc dne 24.10. 2000 ji Jan Pavel II. vyhlásil za hlavní patronku Litoměřické diecéze. O její svatořečení se zasloužil tamní provinciál Ambrož Maria Svatoš. Na jaře roku 2002 zastupitelé Libereckého kraje schválili návrh, aby byla Svatá Zdislava vyhlášena patronkou celého Libereckého kraje. (Stavba je bazilika v Jablonném v Podještědí. Fotka zámku Lemberk je na Hrách v diskuzi, nebudu ho dávat znovu, čtenáři jistě pochopí, díky.)