Svět seniorů

Mapa webu

Musím souhlasit s Baruš!

Při procházce lesem jsem koukala, jaký jsou lidi čuňátka. Co všechno jsou schopni v lese odhodit, to je k nevíře. Stejné je to i kolem bytovek, všude plno papírů, dokonce zbytky ještě po silvestru a co mě nejvíce vadí, jsou vajgly pod oknama. Já jsem také kuřák, ale nikdy by mě nenapadlo házet to z okna. Kdysi se zjara dělal kolem domu úklid, do kterého se zapojili téměř všichni nájemníci, pomáhaly i děti a podle toho to pak vypadalo. Jenomže dnes je plno nových nájemníků, kteří nejsou schopni ani umýt schody, natož se plahočit kolem domu. Můj muž se snaží alespoň nějaké ty stromky vysadit, v létě nosí denně kýble vody, aby je zalil a pak najednou někdo - krásné, vypiplané borovičky něčím poleje a je po nich. Dnes si málo lidí váží přírody, ale neuvědomují si, že příroda jim to jednou vrátí a já bych řekla, že už to lidstvu pomalu začíná vracet.

No jo, píšu dnes naštvaně, ale když jsem to viděla, tak je mi z toho smutno.

Už aby se tráva začla zelenat a první kvítečka se na nás začla usmívat, pak ta vůně kolem ...ách, už se těším. Přímo proti oknům máme lípy, za domem šeříky, sakury... už aby to bylo. Tak kdo ještě nespí...dobrou noc a ostaním pak přeji krásné ráno a hezkou celou neděli!

datum: 21. Března 2010 - 1:51 | autor: Poletucha

Autor blogu: Poletucha

Jitka-užívej si každého dne, nikdy nevíš, není-li poslední

Profil uživatele Blog uživatele Napsat soukromou zprávu

Poznámka ke komerčním sdělením na tomto blogu:
Pomáhejte nám zde udržovat kvalitu blogů a komentářů na Světě seniorů. Nepište zde články a nevkládejte do diskuze příspěvky, jejichž primárním účelem je komerční sdělení. Budou automaticky mazány. V případě zájmu o reklamu na Světě seniorů nás kontaktujte.

Poznámka k diskuzi:
Diskuzní příspěvky jsou seřazeny chronologicky. Čím je příspěvek výše, tím je novější.

Chcete napsat komentář?

Komentáře

pravdu díš...

21. Března 2010 - 9:23 — Olina

Byla jsem minulý týden za dcerou v Praze.Bydlí na sídlišti a ještě s pár jinými maminami připravovaly burzu dětského oblečení. Přijímaly šatečky od jiných mamin, oceňovaly je a věšely na ramínka. Bylo s tím moc a moc práce. Aby jim tam neběhalo tolik dětí pod nohama, vypustily ty starší na hřiště. Já jsem chvíli pomáhala a pak se šla podívat, co dělají ti starší. Hřiště je za trávníkem. Pokusila jsem se jít přímo, protože tráva ještě neroste. A na to jsem dojela. U domu bylo naseto nedopalků, na ty jsem šlapala, ono to ani jinak nešlo. Ale pak to přišlo - nemluvím o odpadcích jako jsou papíry PET lahve a podobné, těm se dá vyhnout - ale o psích exkrementech. Já myslela, že jsem v minovém poli a k dětem se nedostanu jinak, než s hovínkama na botách. Že budou smrdět, že boty rovnou vyhodím. Pane bože, to byla hrůza. Jak si tam mají ty děti hrát!!! A není to jen na sídlištích. Bydlím v postranní uličce a psáři si tu udělali promenádu. Občas se nedostanu ani k popelnici (bylo kolem ní až pět hovínek). A ten děs, když teď roztál sníh... Vždyť já mám odpadky až v zahradě! To lidem není blbé přehodit plot, když o pár metrů dál je popelnice. Jsme to fakt národ ignorantů a prasat. Každý si činčá jen to svoje a odpadky hází za plot. Tak ale už je jaro, tak se budeme těšit na hezké dni.