Svět seniorů

V nejbližších dnech nás opět čekají oslavy svátků velikonočních, pojďme se trošku zamyslet a podívat, jak  k nim kdo přistupuje, co z dávných dob ještě přetrvalo. Připravili jsme pro vás třídílné pásmo, ve kterém si přiblížíme Velikonoce z pohledu křesťanů, lidových zvyků i moderních časů.

Velikonoce jsou jedním z nejzajímavějších svátků, tvoří zvláštní směsici a symbiózu oslav a zvyků židovských, křesťanských i pohanských.
Pro křesťany jsou nejvýznamnějším svátkem, oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Ježíšovo ukřižování a následné vzkříšení se však odehrálo v době významného židovského svátku pesach, který je památkou vysvobození izraelského lidu z egyptského otroctví.
Zároveň se jim říká i svátky jara, příroda se probouzí k životu ze zimního spánku – a spousta lidových zvyků vychází i z pohanských rituálů vítání jara.

Velikonoce křesťanské

Pro věřící je přípravou na Velikonoce čtyřicetidenní půst, očekávání zmrtvýchvstání Ježíše Krista - fakt, kterýžto je základním pilířem křesťanské víry. Počíná Popeleční středou (konec masopustního veselí), kdy jsou popelcem (spáleným popelem z kočiček, vysvěcených loni o Květné neděli) křesťané během bohoslužby označeni křížkem na čele. Je dnem přísného půstu, mělo by se jíst jen jedno (samozřejmě bezmasé) jídlo. Půst vrcholí svatým nebo-li Pašijovým týdnem:
Květná neděle - začíná Svatý týden průvodem, kterým křesťané dávají najevo, že následují svého Pána a sdílejí s ním jeho utrpení, aby dostali také podíl na jeho vzkříšení i životě. Je zároveň připomínkou příchodu Krista do Jeruzaléma. Při bohoslužbě se světí u nás kočičky, v jižních zemích palmové a olivové ratolesti.
Zelený čtvrtek - jeho název není zcela vyjasněn, možná pochází od zeleného mešního roucha, které se tento den nosilo , anebo připomíná Kristovu večeři v zelené zahradě Getsemanské, může také pocházet ze starogermánského bohoslužebního názvosloví (výraz Greinen-Weinen = plakati). Umlkají zvony, podle tradice „odlétají do Říma“ a zazní až při zpěvu Gloria na Bílou sobotu.
Velký pátek - je dnem odsouzení, ukřižování a pohřbu Ježíše. Kolem třetí hodiny odpolední se konají obřady na jeho památku úmrtí (čas udávají Evangelia). Nejedná se o klasickou mši, kostely jsou bez výzdoby, písně se zpívají bez doprovodu varhan. Obřad má tří části: Bohoslužbu slova, což je čtení pašijí, uctívání kříže a přijímání. V mnohých kostelech se také koná pobožnost křížové cesty. Den velmi přísného půstu na znamení smutku, ticha a rozjímání.
Na Bílou sobotu se během dne neslavila mše svatá, pouze pomazání nemocných a svátosti smíření. Velká bohoslužba – vigilie kdysi probíhala po celou noc ze soboty na neděli a vrcholila křtem katechumenů. V dnešní době je bohoslužba kratší, začíná zapálením a požehnáním ohně, kterým se poté rozsvítí velikonoční svíce – paškál, od níž si věřící zapálí své svíce.
Velikonoční neděle je dnem zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Při bohoslužbě se opět rozezní zvony, posvěcuje se jídlo, donesené hospodyňkami. Začíná svátek křesťanských Velikonoc – období trvající 50 dní, až do slavnosti seslání Ducha svatého. Jde o připomínku Ježíšova působení mezi apoštoly po svém vzkříšení. První týden, tzv. Velikonoční oktáva vrcholí Bílou nedělí, kdy mají novokřtěnci naposled na sobě své bílé roucho. Dnes bývá tento den první svaté přijímání. 40. den Velikonoc je slavnost Nanebevstoupení.

Křesťanské symboly:

Beránek – symbol Ježíše Krista jako oběti za spásu světa

Kříž – nejdůležitější křesťanský symbol, znak ukřižování Ježíše

Velikonoční oheň a svíce – symbolizují vítězství Ježíše Krista nad smrtí, světlo při jeho zmrtvýchvstání

Velikonoční vajíčko – symbol nového života, symbolizuje také zavřený hrob, z něhož vstal Kristus, používá se jako symbol nesmrtelnosti.

O lidových zvycích si přečtete v dalším pokračování.

A jak jste na tom s Velikonocemi vy?

Mají pro vás duchovní rozměr?

Nebo si jen připomenete pár obyčejů?