
Kobliha, někdy také koblížek, je kynuté pečivo o tvaru lehce zploštělé koule, obvykle s marmeládovou nebo ovocnou náplní. Jiné varianty obsahují pudink nebo nugát. Smaží se v hlubokém oleji do tmavě zlaté barvy, hotová se obvykle sype cukrem, případně polévá cukrovou či čokoládovou polevou.
Tento dezert vystupuje jako hlavní postava v pohádce O Koblížkovi.(Wikipedie).
První zmínky o specializovaném pekaři kobližníkovi pocházejí již ze 14. století. O něco mladší jsou zmínky o ženách - kobližnicích. Ve středověku slovo koblih symbolizovalo masopust - maso není, koblihy jíst nebo též rozmařilé hodování. Ve středověkých receptářích se setkáme s rozličnými náplněmi a různými druhy koření, které hospodyňky do koblížků přidávaly. Jedná se třeba o řeřichu, šalvěj či kdoule. Koblihy se smažily ve vysoké vrstvě toho nejlepšího oleje (někdy i bukvicového). Olej lidé nedokázali konzervovat, a proto si v zimním období, kdy se lisoval, oblíbili právě smažené koblihy.
Nejstarší zmínka o v Čechách slaveném masopustu pochází již ze 13. století. Koblihy (vdolky, kraple či šišky) se začínaly smažit na tzv. tučný čtvrtek (poslední čtvrtek masopustu). Hospodyňky si na nich dávaly záležet a plnily je rozličnými náplněmi, např. marmeládou, mákem a povidly. Koblihy se staly dárkem pro fašankovníky, babkovníky, masopustníky i maškarádníky, kteří obcházeli vesnice a zpívali veselé písně.
Dnes již tato tradice pomalu upadá, ale koblihy zůstávají. Přidávají se i rozličné náplně, kterými se plní. Třeba náplň čokoládová, nugátová či borůvková. Koblihy se plní i šlehačkou nebo krémem s vaječným likérem. Koblihy se často dělají i prázdné, zato se bohatě zdobí rozličnými ovocnými omáčkami či polevami a sypou moučkovým cukrem.
V Polsku jsou koblihy spojeny s némě oficiálním svátkem - Tlustý čtvrtek.
V Rakousku jsou koblihy, "krapfen", spojované s pekařkou Cäcilii Krapfen, po které dostaly jméno, a letopočtem 1690. Cäcilii Krapfen poprvé osmažila koblihy o masopustu a naplnila je zavařeninou. Ve Vídni se koblihy těší velké oblibě, a to hlavně koblihy plněné meruňkovou marmeládou nebo nugátovou či vanilkovou náplní.
Ve Francii se také o masopustu stále koblihy připravují. Francouzi mají mimo jiné oblíbená dvě masopustní jídla, "merveilles"a "francouzské koblihy".
datum: 20. Února 2009 - 11:51 | autor: samor2
Dnes je:
Pátek 18.05.2012
Svátek má:
Nataša
Poslat přání?
Již brzy
Souhrnné RSS: Aktuální články | Nové zprávy | O čem diskutujeme | O čem píšeme?
| | Mapa webu
© 2007 PLUS DESIGN & MARKETING s. r. o. | O provozovateli | Reklama na našem webu | Partneři | Nápověda | Používáme náhledy Thumbshots
pro všechny
22. Února 2009 - 12:56 — samor2rychlé pohoštění
Zahalené selské dívky – kluci v akci
Snadný a vynikající norský moučník, navíc nosí něžný a poetický název. Stejně jako dívky, tak i dezert je zahalen tajemstvím. Než vaše lžička a chuť odkryjí vrstvu šlehačky, netušíte, že prostá strouhanka v jemně zkaramelizovaném stavu s podušenými jablky chutná víc než skvěle!
6 jablek, 12 lžic strouhanky, 12 lžic cukru, 4 lžíce másla, 250 ml smetany ke šlehání
kousek celé skořice, lžíce mleté skořice
Šlehačku ušleháme dotuha a uložíme ji do lednice.
Z jablek odstraníme jádřinec, nakrájíme je na kostičky, vložíme do hrnce, podlijeme trochou vody, vsypeme 2/3 cukru, celou skořici a směs povaříme do zhoustnutí.
V pánvi rozpustíme máslo, vmícháme cukr, necháme jej rozpustit, vmícháme strouhanku a orestujeme. Necháme vychladnout, stejně tak podušená jablka.
Do pohárů vrstvíme jablka, strouhanku, šlehačku, a to vše ještě jednou zopakujeme
PS já osmažím strouhanku na sucho a až potom přidám máslo, víc to voní a není přepálené
věrka
já kobližek, kobližek...
20. Února 2009 - 23:15 — OlinaTy nám děláš děsný chutě a mě zas dnes trochu zlobil žlučník. Mám ale ve sklepě metráky jablek a musím něco vyrobit z nich. Ten článek je z Vareni.cz viď?
pro samor 2
20. Února 2009 - 23:08 — Barčano - člověk zírá co se dá tou naší krásnou češtinou napsat o takové obyčejné koblize.