Svět seniorů

 Ještě když v rozhlasu v relaci Jak to vidí byl František Novotný, četl tam text, který mu někdo poslal. Moc se to všem líbilo a kdo si poslal obálku s adresou a se známkou, tak mu to z rozhlasu poslali. Já to udělala také a ted vám to přepíšu.           Máme dnes vyšší budovy a širší dálnice,

Ale mělké povahové vlastnosti a zúžené pohledy na svět

Více utrácíme, ale méně si užíváme

Máme v ětší domy, ale menší rodiny

Máme hlubší vědomosti, ale méně selského rozumu

Máme dokonalejší medicínu, ale žijeme méně zdravým životem

Znásobili jsme náš majetek, ale neznásobili jsme naše hodnoty

Stále více mluvíe, ale o to méně nasloucháme

Příliš nenávidíme, ale málo milujeme

Doletěli jsme na měsíc a zpět, ale je pro nás těžké přejít ulici a navštívit souseda

Podrobujeme si vnější svě, ale ne vlastní nitro

Máme vyšší příjmy, ale nižší morálku

Prožíváme čas větší svobody, ale máme méně radosti

Máme více jídla, ale méně zdravé výšivy

Domy jsou kvalitnější, ale domovy se rozpadají

Proto navrhoval neschovávejme nic pro zvláštní příležitosti, protože každý den, který žijete je zvláštní příležitost udělat něco pro druhého, ale tím i pro sebe. Hledejte znalosti, čtěte víc, sedněte si na terasu, do parku, na mez a obdivujte to, co je hodné obdivu. Vychutnejte čas s přáteli, s rodinou. Važme si chvilek, které zazvoní v našich srdcích, které pohladí naše smysly. Navštěvujte místa, která máte rádi, jezte jídla, která vám chutnají a neškodí. Používejte své broušené sklenice. Neodkládejte nic, co dává vašemu životu dar radosti. Každá hodina, minuta i vteřina je čímsi výjimečným a prožijme ji tak, jako by měla být třeba tou poslední.

Tolik text, který jsem dostala.