Svět seniorů

Jako osmnáctiletá jsem byla dost dlouho v nemocnici  v Praze. Byly jsme tam 3 mladé holky a všechny třei právě dost dlouho. Po propuštění jsem jezdila na kontroly. Vždycky jsem holkám napsala a sešly jsme se a chodily po Praze. Později jsem se zamilovala do kluka z Prahy a tak jsem po Praze chodila s ním a u jedné s děvčat jsem spala. Pak jsem ji pozvala k nám do Jablonce a hodně jsme si psaly. Později emigrovala do Německa a já jsem chodila pokud mi to vyšlo za její maminkou. Jezdila jsem totiž občas služebně do Prahy na školení. Prostě s tou jednou jsem se stýkala dá se říct celou dobu, i když ne zase úplně tak často. Ted po revoluci může jezdit sem a tak jsme se zase několikrát viděly. Tu druhou jsem ale neviděla možná 40 let. Chtěla nás obě hledat poštákem Ondrou a pozvat do Pošty pro Tebe. Nejdříve to ale chtěla zkusit na mé adrese za svobodna. V Jablonci ale zjistila, že náš dům tam už není. Dům jsme neubránili, musel ustoupit panelákům a tak tam prostě je panelák. V ulici bylo odjakživa kadeřnictví. Tak tam milá Stána vlezla a ptala se právě na náš dům a na naši rodinu. Byla tam nějaká paní, která se na mně pamatovala, i když už 40 let bydlím  v Liberci a ta jí řekla, že mám o ulici dál sestřenici, která určitě bude vědět moji adresu. Sestřenice ví kde bydlím, ale adresu ji řekla nějak divně a tak se jí dopis vrátil. Nechala tam ale číslo mobilu a tak sestřenice dala to číslo mobilu mému bráchovi a ten zase mně. Zavolala jsem na číslo a od té doby si píšeme a plánujeme setkání. Poslala jsem ji i adresu té třetí a tak se doufám ted někdy na jaře nebo v létě sejdeme. Asi až přijede z Německa a my se přizpůsobíme. Poštu pro Tebe tak Stána potřebovat nebude a já jsem moc ráda, protože si nedovedu představit, co bych dělala, kdybych do té pošty měla jet. Byla bych určitě zvěděvá, kdo mně zve, nechtěla bych toho člověka zklamat, ale abych byla vidět v televizi to by se mi nelíbilo. Na to, že mně hledá právě Stána bych opravdu nepřišla. Byly jsem ale mladé a přesto, že jsme se vlastně sešly v nemocnici,  dobře jsme se tam bavily a ráda na to jak je vidět nejen já, ale i ostatní holky vzpománáme. Tak to jen jako perličku. Jana