Svět seniorů

 

Mám narozeniny a těším se, koho dneska zase potkáme, protože včerejší večer byl opravdu nezapomenutelný. Spát jsme šli hodně pozdě, těch 500 kanálů na plazmové televizi, která je navíc strategicky umístěna naproti posteli, dá zabrat, ale cítíme se dobře a nic nám nechybí. Dáváme rychlou snídani,  Carlos přijíždí na čas a cestou do Chavésu nám povídá o tom, že jsme nakonec udělali dobře, protože se v Amarante, kam jsme chtěli původně jet a zůstat, vylila řeka a zatopila půl města. Ty přetrvávající deště za posledních pár dní vytvořily na mnoha místech malé lokální povodně, a tak cestou vidíme plno zatopených polí. 

 

V Chavésu, kde se s Carlosem loučíme, je dokonce částečně pod vodou i okraj města a starý originální římský most, kterým se do města vchází, je pod vodou ze tří čtvrtin. Masivní kamenné oblouky ale vzdorují a my se tak po mostu bez jakéhokoli problému dostáváme na druhou stranu, do středověkého opevněného města, které je vyhlášené svými horkými prameny a vodoléčbou v místních lázních. Na doporučení místních zkoušíme lokální specialitu – velkou sýrovou bulku, ve které je zapečená slanina. Nikde jinde v Portugalsku prý není tak dobrá jako tady.

 

Po krátké exkurzi po městě se vracíme po mostě zpátky a odcházíme z města směrem k výjezdu na Vila Real. Dá nám to docela zabrat, najít to správné místo, ale asi po půlhodině stojíme za městem se zdviženým palcem u cesty. Nevybrali jsme si moc dobrý čas, je doba kolem oběda, kdy provoz není tak hustý, ale po hodině čekání nám zastavují dva chlapíci, kteří nás posunují asi o 80 km blíž k Vila Realu. Poté se pouze přemísťujeme přes cestu k další odbočce a během chvilky nám zastavuje chlápek v dodávce, který nás veze přes Vila Real až k Viseu. A to je jedna z nejkrásnějších a nejlepších cest, jakou jsem kdy zažil. Všude kolem jsou vinice, kopce, svahy, hory a do toho všechno slunce a my on the road. 

 

Ten sympaťák nám celou cestu něco komentuje, ale my mu nerozumíme stejně jako on nám. V autě nám do toho hrajou Pixies a Velvet Underground a ještě před tím, než se s ním loučíme ve Viseu, tak nás zve na benzínku na pivo, kávu a obloženou housku s pečeným masem. 

 

Portugalci jsou neuvěřitelně pohostinní lidé. Je kolem páté, za hodinku už bude pomalu tma, a tak přemýšlíme, jestli jet ještě dál anebo zůstat. Volíme první variantu a stopujem u silnice ve směru Guarda. To je náš dnešní cíl – nejvýše položené město v Portugalsku. Máme dobrou náladu. Dneska nám jde úplně všechno a nadplán a zdravíme projíždějící kamioňáky máváním a oni nám to oplácejí dlouhým troubením z klaksonu. 

 

Po půlhodině stopování nás bere expert na silniční nehody, který jede až za Guardu, do universitní Covilhy. My se ale držíme plánu a necháváme se vysadit v Guardě. Je tma, začíná poprchávat a zvedá se vítr. Expert nám ještě radí, ať nezůstáváme dnešní noc venku pod stanem, protože se chystá velká bouřka a vítr by měl dosahovat až 160-ti kilometrové rychlosti za hodinu. 

 

Náš plán - přespat někde za městem ve stanu - měníme na záložní plán „přespat nahoře ve městě na faře“ a jdeme asi 45 minut v dešti stále do kopce až úplně nahoru, kde je centrum města. Dům poutníků a kostel je zavřený, a tak se ptáme v malém hotelu, který je blízko kostela na cestu k faře, ale postarší paní na recepci nám nerozumí a píše nám na papírek pouze čísla, a to, že by nám mohla dát slevu za ubytování na noc ze 40E na 30. Ze slušnosti odmítáme a po chvilce vysvětlování „rukama i nohama“ chápe, co po ní konečně chceme. Zakresluje nám na papír cestu k faře, my děkujeme, bloudíme městem a pokoušíme se faru najít. 

 

Je už pozdě večer, prší a nikdo o ničem neví. Rozhodujeme se vrátit a přeptat se recepční ještě jednou na celou cestu. Po otevření dveří se na nás hned usmívá. Pochopila úplně všechno. Vytahuje z kapsy záložní klíč a beze slova nás vede do pokoje pro personál. „Gratis. One night, gratis!“ a my nechápeme stejně tak, jako jsme nechápali včera. Je 26. února 2010. Tohle jsou nejlepší narozeniny mého života. Venku je bouřka a je slyšet meluzína. A silný vítr se nám co chvíli opírá do oken…