Svět seniorů

Ahoj Eliško, taky jsem hleděla jako předešlí pisatelé, proč mi o sobě píšeš tady. Ale pak jsem si řekla, že jsi se zřejmě překlikla, což se stává. Nevadí, to se může stát každému. Jinak Ti děkuji za to, že ses mi představila, na to Ti odpovím ve správné rubrice.

Jsem docela ráda, že jsi to nakousla. Všimla jsem si toho už dávno, že někteří přispívatelé nedodržují kolonky s tématy a píší, kam chtějí, a jsou to bohužel i ostřílení tvůrci. Pak jsou některé diskuze na portálu duplicitně. Máš pravdu, pořádek by v tom měl být, aby to mělo nějakou úroveň. zdravím

Ahoj Marci my se ještě neznáme vidˇ , tak dovol abych se ti představila a něco málo o sobě  napsala. Jestli teda o to stojíš. Tak že jsem z Liberce to jsi poznala, i když třetí rok žiji na chalupě v Kryštofovém udolí. Je to asi 10 km. od Liberce.Ale stěhuji se pomalu zpět do města. A proč hned podám vysvětlení.Je to moc těžké  žít sama na staré roubence. Mám to tu ráda ale nezvládám to. Děti nechtějí abych tady prožila další zimu. Tahle to rozhodla. Mrazy byly tak velké a sněhu tolik , že jsem se rozhodla dát na radu dětí a odstěhovat sedo bytu . ale o tom někdy příště. Je mi 62 let a mám tři děti a čtyři vnoučata . Ale jednu dceru mám moc daleko až v USA . jE pravdaže mi platí každý rok dovolenou na Floridě,kde žije se svou rodinou, má tři děti a tak se snima 6 týdnu potěším a čekám do léta , kdy přijíždí oni do čech, na celé léto.Jsem v duchodu , ale ještě dělám. Mám moc ráda přírodu , děti a zvířata.Příště  o sobě víc ahoj Korina .- Eliška

Moc pěkně a poutavě píšeš o svém kraji a městě. Piš dál!

Je to zvláštní co člověk už pamatuje , změny , proměny a taky kompletní vymizení něčeho co měl člověk rád a nebo naopak rád neměl.Též patřím mezi patriota města Liberec , které mám moc ráda , velmi se mi líbí jeho poloha a uspořádání. Kde se člověk narodí, chodí do školy, prožije dětství a založí rodinu , tak tam jak se říká zapustí kořeny.Znám tady každé místečko , každou ulici, krom těch mamutích sídlišť, které mě k srdci nepřirostly. Obdivuji tu přírodu která naše město obklopuje ze všech stran.Ty hory a kopce které se do kola rosprostírají a jakoby  to město chránily . Na jedné straně Lužické pohoří s dominantou a pýchou  našeho města se tyčí a upozornuje svou neobvyklou stavbou hotel Ještěd  a z druhé strany Jizerky , které pokračují do Polska. Ano to jsou naše, taky Německo nejbližší sousedé s kterými mezi námi čechy panuje již dlouhá léta výměnný obchod. My k nim na nákupy , oni k nám.Jezdili jsme leta ještě v době temna , do Žitavy  pro oblečení a botky dětem i sobě. Poslední dobu to upadá , neboť je všeho tady. dost.  Ale o tom nechci psát. Tak třeba v Liberci byla velká městká jatka, myslím že bydlení v jejich blískosti , muselo být velmi frustrující, slyšet to kvílení bezmocných zvířat.A proto se asi hodně  lidem ulevilo když došlo k její likvidaci.Ch těli tam na tom místě stavět byty pro lidi , ale nevím nějak s tím nepospíchají. Tam musí být tolik negativní energie z utrpení zvířat že bude lepší to nechat zarust a po případě udělat hřiště nebo park.Tak  to je se vším , domy  které tam stály desítiletí se najednou bourají , aby ustoupily novým a lepším stavbám. A zároveň odejde kus našeho života, se kterým nás něco spojovalo , chodila jsem do jedné hospudky tátovi pro pivo , přesně si vybavuji ten interiér, ty zrcadla na chodbě, ten výčep  a najednou tam nic není , je to zvláštní ale nic nenaděláme. Pokroku nelze stát v cestě.Jak to tady asi bude vypadat tak za 50 let , jaké budou ty uličky , ty domy a hlavně jaký budou lidé??? Budou se umět usmívat , radovat z květiny , ze slunce? Asi ano svět je tady tisíce let proč by nebyl dál! Tak přeji hezké a pohodové dny. Korina- Eliška