Hospitalizace v nemocnici - klady a zápory

Přeji krásný celý den bez hlupáků a průšvihů
Moje www: www.teta.estranky.cz
Dnes je:
Pátek 10.02.2012
Svátek má:
Mojmír
Poslat přání?
Již brzy
Souhrnné RSS: Aktuální články | Nové zprávy | O čem diskutujeme | O čem píšeme?
| | Mapa webu
© 2007 PLUS DESIGN & MARKETING s. r. o. | O provozovateli | Reklama na našem webu | Partneři | Nápověda | Používáme náhledy Thumbshots
klady a zápory
17. Července 2009 - 21:09 — melodyVěrko, založila jsi výbornou diskuzi, určitě má každý jakékoliv zkušenosti s pobytem v nemocnici, ať negativní nebo dobré. Mohl by sem také přispět se svou troškou do mlýna.
Já ve svém životě prodělala tři operace a jedno ošetření s doléčbou na lůžku. V prsu jsem dvakrát měla cysty, první mi vyoperovávali ambulantně s místním umrtvením v brněnské Úrazové nemocnici. Tenkrát bylo místní umrtvení ještě v plenkách, tak nikomu to utrpení nepřeji. Pak mi našli v děloze myom velikosti graphfruitu, ten mi vyoperovali i s dělohou v Bohunické nemocnici v Brně. Špičkoví doktoři, sestry, zdravotnický personál, nádherné pokoje po třech postelích, všude čisto a útulno. Ani jídlo tam nebylo špatné. Jenže mě se jizva po operaci pořád nechtěla hojit, stále hnisala a mokvala, kvůli tomu jsem tam strávila tři týdny a doma mě vyhlížely tři malé děti. Až jednu sestřičku napadlo mi ránu čistit kafrovou mastí a to pomohlo! Během dvou dnů se vše spravilo a já pak chodila do nemocnice na ambulantní došetření.
Druhou operaci prsu jsem už měla v kroměřížské nemocnici, která je též všude záporně proslulá. Svému ošetřujícímu lékaři jsem se svěřila se svými obavami, ale on byl velmi vstřícný a chápavý. Uspal mě před zákrokem celou, i potom se mi věnoval s příkladnou péčí. Sice jsem přišla o kus prsu, ale žiju a netrpěla jsem.
Podruhé v kroměřížské nemocnici mi zašívali protržený nos, když jsem předtím doma upadla ze schodů. Nechali si mě tam do rána na pozorování. Ta hrůza, která se mě předtím zmocnila, když jsem slyšela o "blbé" nemocnici, se zcela rozpustila. Sestřičky jsou laskavé, starají se o pacienty dobře, jen bych měla pár malých výtek k některým ošetřujícím lékařům, ale to už je o něčem jiném.
Jinak v čekárnách se čekává celé dopoledne, jako asi všude. Jsem ráda, že tam nemusím, že jsem relativně zdravá. Éto vsjo.
***********************************
ˇ♥ SRDEČNĚ ZDRAVÍM! ♫
pro samor2
17. Července 2009 - 8:12 — BarčaKdyž ty jsi to taky nechala dojít tak daleko, že ti šlo o život. Moje babička měla 83 let.Nikdy ji nic nebylo, na nic se neléčila, jen ji pobolíval žlučníček.Jednoho dne už toho měl dost a praskl.Babička však neměla to štěstí, že by se vrátila domů. Dostala sepsi do celého těla. TAK BACHA NA TO a nezahrávej si s ohněm.zdravím
Včerejšek je historii.Zítřek tajemstvím.Dnešek je dar.
můj žlučník
16. Července 2009 - 22:19 — samor2Můj žlučník řekl "DOST" a praskl. Tak jsem se objevila v nemocnici. velmi stručně- jsem zase doma, ale stále mi ještě není dobře. A v nemocnici - člověk se těší domů, hlavně na svoji postel. Ta nemocniční - no hrůza. Stále lidé nadávají na naši nemocnici, ale já musím pouze moc poděkovat. Měla jsem namále. A to potom člověk přehodnotí veškeré priority.
A tak ještě jednou- moc děkuji celému personálu chirurgického oddělení v Boskovicích.
samor2 - věrka
Přeji krásný celý den bez hlupáků a průšvihů
Moje www: www.teta.estranky.cz