Svět seniorů

Jak tak čumím na monitor počítače,

přemýšlím o slovu do básně,

najednou mi to slovo skáče

a hned je mi krásně.

Víte, ono není jen tak veršovat,

každý nemá střevo básnické,

musí ho furt něco napadat

a to mi připadá praktické.

Namáhat mozek- to je ono!

Jen tak dál, ó Madono.                  

Sidi, díky za tvou radu

vše jsem spláchla do záchodu -

jenže ouha,

sotva se den se dnem sešel,

strach se na mne přímo věšel

zda ty moje starosti,

 kterých je už zas dosti,

unese má peněženka -

skara už je pěkně tenká....

Takže jako správná ženská

radu vrátím do Japonska

 - starost hodím za hlavu

nezkazím si náladu..

A že přijde opět nová ?

No .......

Udělám to zase znova !!!!!      

Dnes říkali v televizi,

v Japonsku ten, kdo má krizi,

že všech svojich starostí

se okamžitě zhostí,

sepíše je na papír,

v duši mu nastane mír,

když je do záchodu spláchne.

No a pak si v klidu dáchne!

Dnes jsem měla špatný den,

popadl mě velký vztek!

Já ráno do kuchyně vešla

a málem mě pepka klepla.

Moje okna pocákaná sajrajtem,

vedle v pokoji jakby smet!

Ptáte se, kdo že to způsobil?

Dobrák soused z okna cosi lil

a mě okna ušpinil.

A tak zbylo jediné,

vzíti vodu, hadr - umýt je.

Takhle jsem si sobotu nepředstavovala

a milému sousedovi bych nejraději vynadala!

Chytrolín ten jeden,

nepočítal s větrem. 

                                              

Teda Baruš, oceňuji Tvé básnické střevo a také, že jsi se svou první láskou dosud spolu. A že se máte pořád rádi. To platí i pro Sidi.

Měla jsem 15 let,byla jsem mladičká,našli jsme se s chlapcem.

Ještě mi nebylo 18 let a narodila se nám holčička.                                             

Za pět let po holčičce chlapeček a za dalších pět let,

poslední mužský výškrabeček.

Čas plyne,léta letí a rodiče jsou dnes moje děti.

Mě zbyl jen hošan z mladých let.Letos jsme svoji už 45 let.

Jsem ráda,že ho mám,i když někdo nevěří,

Myslím, že je smutné přijít domů a neodpoví ani klika od dveří.

<div style='width:100%;text-align:center;'><a href='http://www.celysvet.cz/ozdobne-animovane-pismo' title='Ozdobné nadpisy a animované písmo na www.celysvet.cz'><img alt='Ozdobné nadpisy a animované písmo na www.celysvet.cz' border='0' src='http://www.celysvet.cz/font/57-a.gif'><img alt='Ozdobné nadpisy a animované písmo na www.celysvet.cz' border='0' src='http://www.celysvet.cz/font/57-h.gif'><img alt='Ozdobné nadpisy a animované písmo na www.celysvet.cz' border='0' src='http://www.celysvet.cz/font/57-o.gif'><img alt='Ozdobné nadpisy a animované písmo na www.celysvet.cz' border='0' src='http://www.celysvet.cz/font/57-j.gif'></a></div>

Ať je blbec ona nebo já,

hlavně, že účinek to má!

S úsměvem jde všechno snáze,

v životě i na úřadě.

Děvčata moje zlatá,

krásně jste mě rozesmála.

Za to Vám teď děkuju,

hned mám lepší náladu!

Muž můj totiž po poledni odešel

a domů ještě nepřišel.

Nejdřív lékaře šel navštívit

a pak do hospody se uklidnit.

To zas přijde pěkně upraven

a mě z něj tlak se zvýší jen!

No co už já s ním udělám,

když přes 40let za muže ho mám.

                                                                      

Tak teď nevím, kdo je větší blbec, ty, nebo ta úřednice,ale vím, že to funguje.zdravím

Je to pravda,v úřadě je málokomu do zpěvu

a málokdy se tam dočkáš ochoty a úsměvu.

Však i venku, na ulici, potkáš lidi mračící,

v neustálém spěchu, chvatu, po úspěchu lačnící

Odhoďme zde všechny chmury, hledí na nás anděl z hůry,

nabádá nás k radosti a smíchu a máme si s chutí nacpat svoji milou cíchu.

Diabetes mellitus, infarkt a též pepka

tančí v těle svoje blues, není ale depka!

Anděl říká, co se patří:

-Ve hrobu jsou všichni bratři !!

Ach jo, dnes cosi na úřad

cosi důležitého vyřizovat jdu,

referentů je tam plný hřad,

snad dlouho čekat nebudu,

Třeba bude vyřízeno vše rychle

k mé libosti,

usmívat se chci velmi mile,

úředníkům k pilnosti.                                                            

Ahoj, já nejsem žádný anonym, já jsem Eliana

Nějak vypadla ikonka. Sama od sebe

Moc se ti poved ten přací verš.

Akčibab už zase tu je a už se nám pozdravuje,

Slavobrána postavena, přibyla zas jedna žena.

Ta nám dává vždycky zabrat v procvičení paměti.

já přemýšlím tak horlivě, ale většinou to vzdávám

a předávám jiným dámám. Některé jsou chytřejší a rébus snadno

vyřeší.

Čím nás bude ale víc, nemusíme se bát vlka nic.

Už jsem zase mezi vámi,

honem, stavte slavobrány

a pak pěkně pomaloučku,

pozorně a polehoučku

projděte si rubriky -

jsou tu nové příspěvky.

Pro lenochy hádanky,

 pro zvídavé novinky

a pak pro ty ostatní,

 co se jen tak chodí koukat

a moc se jim nechce makat,

 nedělní pozdravení.

Večer , pěkně v klídku,

 přidám ještě povídku,

 o čem bude - no o zimě -

zdá se vám to trochu divné,

 když už svítí sluníčko?

Nemoc všechno pozdržela

 a když jsem to nafotila,

 - odpustíte maličko ? 

Akčibab:

Tvá nemoc nás velmi mrzí,uzdrav se Akčibab brzy!

Baruš:

2x měř a 1x řež, to je pravda, žádná lež!

Dřív, než jsem vydala v plén slova, jež se drala ven,

měla jsem použít hlavu a vypít si v klidu kávu.

-Jenže ne! Byla jsem hrr, teď, když to čtu, říkám: brrr!

co to jsou za slova ????

Ach, ta hlava moje děravá,

ta mi vůbec nedává,                                       

inspirace aspoň kousek,

mozek se mi zasek.

Už aby jaro nastalo,

hned by bylo veselo,

zazelenala by se tráva,

na to se těší má hlava.

Malujeme, nespěcháme,                                                                                        DEJ SI PAUZU!

sem, tam, si i pauzu dáme.

Onemocněla nám vnučka,

musíme jí býti k ručkám.

Tak mezitím hlídáme,

i jiné akce chystáme.

Operu Veselá vdova,

musíme viděti znova

Teď je pauza do soboty,

v neděli zas do roboty,

pokud neochoří vnuk,

nedám hadr ze svých ruk.

Melody, jsi šikulka, s verši jsi tu splynula,

bez legrace zde páchané, asi bys nám zhynula!

Nezáleží na kvalitě, nejsme žádní poeti,

hlavně, že se pobavíme v rýmovacím pojetí.

A s tou vervou, jakou máš, se všema tu zacloumáš.

Netvrď nám, že nemáš elán, jdeš do všeho, jako beran!

Vidíš, vidíš, že jsem pravdu měla,

však valčíček od Strause, bych si také dala!

A jak to, že ještě malujete,

já myslela, že po gauči  už se povalujete?

Ale, že to bude krása,

všude voní čistota,

vše se leskem třpytí,

teď už jenom přidat jarní kvítí.

Sidi, nemusíš hned na okna,

lepší bude sobota!

Dnes, ač slunce svítí,

večer voda z nebe bude líti.

Říkali to v rozhlase,

že prý déšť zas žene se.

Já bych radši počkala

a do knížky se začetla.

Mám tu príma detektivku,

obrátím si další stránku,

ponořím se do děje

a bude mi blaženě!

Šotek sem, šotek tam,

já vám, holky, radu dám,

nesmazávejte okamžitě,

fotky nebo obrázky ve svých souborech,

jinak ovšem ztratíte ty vložené

ve svých komentářech.

Smažte je až po čase,

však si nové vložíte zase.  

Jituš, jóóó, okna mýti,

také se mě nechce,

raději u počítače býti,

trávit volný čas se mi chce.    

Protože jsme holky chytrý,

v paměti jen tak neklopýtly,

Alzheimera dědka starého,

považujem už  za .

        mrtvého

Kdo obrázky krade? přec dědek Elzheimer!

Co s ním provedeme? Dáme ho za katr.

I když dědek zemřel, stále nás pokouší

a jeho stín věrný, za námi se plouží!

Obraz jeho zde přikládám,

zítra zde nebude - hádám !

Zírám, co všechno jste schopny vyplodit a dobře. V tomto směru nemá sidi konkurenci. No ale každá z nás vyniká a zaniká v něčem jiném,zdravím