Doporučujeme: Jezdecké potřeby Pegas | Originální náhradní díly Ford | Vychytávky do bytu, domácnosti, kuchyně | Point S - Levné pneu | Výmoly - Stav silnic

Svět seniorů

  •  
  •  Mapa webu
 

Ráda si popovídám

$node->uid)); ?>
Obrázek uživatele goska

Diskuze: Ráda si popovídám

Diskuze založena: 29. Října 2008 - 12:53
Autor/ka diskuze: goska

Dobrý den, dnes jsem tady poprvé a vůbec se tu nevyznám. Ráda bych si s někým popovídala. Jmenuji se Helena, jsem z jižní Moravy. Můžeme povídat o čemkoliv. Mám ráda přírodu, kytičky, ruční práce, turistiku, cestování, četbu, zajímám se o cizí jazyky, sport a všechno pěkné kolem nás. Budu ráda, když mi napíšete.

Poznámka ke komerčním sdělením:
Pomáhejte nám zde udržovat kvalitní diskuzi. Nevkládejte proto do diskuze příspěvky, jejichž primárním účelem je komerční sdělení. Budou automaticky mazány. V případě zájmu o reklamu na Světě seniorů nás kontaktujte.
Poznámka k diskuzi:
Diskuzní příspěvky jsou seřazeny chronologicky. Čím je příspěvek výše, tím je novější.
Obrázek uživatele babčahanča

Jejda- to je nádhera...

  Ale jak dýchal! Tam snad už ani nevylezu...Když si představím tu tlačenici na novou lanovku na Sněžku...Bude to asi podobné.Je to ale krása a pýcha Hradce.

Maruško, zahrada mě štve, je zima a mokro a šneci mi všechno o co stojím, žerou.Hlavně cukety , majoránku a celer.....Ruka mě bolí víc jak v sádře.Blbě se mi to hojí.Brala jsem to na lehkou váhu a to mám za to.Víc mě bolí artrozní klouby a proto.Nevím,jak to rozhejbám .Mám pasívně cvičit. To mi nejde, spíš sebou vždy cuknu a bojím se, že si to zase dolomím.  Ale je to prkotina, na vině je stáří, být dítě , už jsem OK.Jedeme v pondělí do Liberce,nesmím se těšit.

Jestli to se mnou bude pokračovat,nechám si pro radost jen balkůnek jako Jitka.Vzala jsem si domů pivoňky....Foťák mi na ortéze nedrží jako na sádře...Jsem asi jedinná,kdo po ní pláče...Mám dnes fňukavou...

babčahanča

Obrázek uživatele Maruš

Ahoj všichni

Hani ta ruka už je lepší? Vidím ji tu v ortéze Kéž by se Ti to brzy zahojilo a mohla pracovat na zahradě,Vím, jak moc Ti to chybí.Poletuško,krásný výhled z věže.Smutné psaní na Tvém obrázku je pravdivé.Od našeho zetě zemřel otec.Nese to těžce on i jeho matka.Moc s ní soucítím.Ona to má o to horší,že zůstala sama v patrovém domě se dvěma bytovými jednotkami.Říká,že se i bojí.Ani se jí nedivím.Ale čas společného žití nejde vrátit a toho se děsím.Moc Vás všechny zdravím z deštivé Moravy a přeji nám všem trochu toho sluníčka.

Všem kámoškám přeji štěstíčko ♥.

Obrázek uživatele Poletucha

Nejen pro babčuhanču

 

 

Jitka-užívej si každého dne, nikdy nevíš, není-li poslední

Obrázek uživatele babčahanča

Jituš, to nebude

 Ale jsi mladá a jistě i vytvoříš nový život, jiný, ale taky hezký, můžeš se porozhlédnout po okolí a dělat nové věci, něco se učit nového, cestovat...Myslím na tě.Pozdravuj Rébi, jak to náší ona? Hledá?Už zase radostně chodí ven? Napiš.

babčahanča

Obrázek uživatele Poletucha

Zdravím vespolek :-)

 Pomalu si zvykám, že už nikdy nic nebude jako dřív.

SLECINKY.EU
SLECINKY.EU
SLECINKY.EU

Jitka-užívej si každého dne, nikdy nevíš, není-li poslední

Obrázek uživatele Barča

pro kámošky a kámoše...i občasné hosty

Tak jsem zase početla,poslechla videa apod.Moc hezké, ale ten hřbitov u školy ,to být nemusí i když to  patří k životu.Ale je to smutné.Mnohem veselejší jsou pejsci.Přeju Babce Hance ať se ji euka brzy zahojí.To, co je na fotu moc pěkně nevypadá.Doufám, že ji to aspoň nebolí. Včera jsme byli na výletě v Broumově a okolí.To jsme si vybrali, použiju slova z filmu  Na samotě u lesa - chcalo,chcalo a chcalo. Já přišla domů mokrá , jak myš a dnes se léčím z kašle a rýmy. Nevím, jestli někdo četl  o radonových lázních a o mozkové mrtvici na blogu.píšou nám zde i z redakce a je to ,řekla bych dost zajímavé.Už jste slyšeli o tom krystalickém aspirinu? už ho někdo viděl, měl ?

Házím tornu na svý záda, feldflašku a sumky,   navštívím dnes kamaráda z železniční průmky.

 R1: Vždyť je jaro, zapni si kšandy,
       pozdravuj vlaštovky a, muziko, ty hraj.

2. Vystupuji z vlaku, který mizí v dálce,
stojím,vČeské Třebové a všude kolem pražce.
R1:

3. Pohostil mě slivovicí, představil mě Mařce,
   posadil mě na lavici z dubového pražce.
R1:

4. Provedl mě domem - nikde kousek zdiva,
   všude samej pražec, jen Máňa byla živá.

R2: To je to jaro, zapni si kšandy,
    pozdravuj vlaštovky a, muziko, ty hraj.

5. Plakáty nás informují:"Přijď pracovat k dráze,
   pakliže ti vyhovují rychlost, šmír a saze."
R1:

6. A jestliže jsi labužník a přes kapsu se praštíš,
   upečeš i krávu na železničních pražcích.
R1:

7. A naučíš se skákat tak, jak to umí vrabec,
   když na nohu si pustíš železniční pražec.
R1:

8. Když má děvče z Třebové rádo svého chlapce,
   posílá mu na vojnu železniční pražce.
R1:

9. A když děti zlobí, tak hned je doma mazec,
   Děda Mráz jim nepřinese ani jeden pražec.
R1:

10. Před děvčaty z Třebové chlubil jsem se silou,
    pozvedl jsem pražec, načež odvezli mě s kýlou.
R1:

11. Pamatuji pouze ještě operační sál,
    pak praštili mě pražcem a já jsem tvrdě spal.

R3:  A bylo jaro, zapni si kšandy,
     lítaly vlaštovky a zelenal se háj.

 

 

Včerejšek je historii.Zítřek tajemstvím.Dnešek je dar.

Obrázek uživatele babčahanča

Taky jsem si početla a poslechla a podívala.....

 Zažila jsem trochu smutného a i veselého.Zlomenina se mi nehojí/stářím prý/,mám ortézu do 8.6..

To veselé bylo setkání ve škole, kde jsem začínala po škole.Hezká štace.

 



Ráda se tam vracím a tam kousek měla mít Evka s Bertíkem ty závody..Do Hradce letos nejedeme, ale do Liberce a setkám se s Evou...Nesmím se ovšem těšit.

babčahanča

Obrázek uživatele Maruš

Konečně to jde

Taky jsem se bála,že nám Ss zrušili.Díky Baruš,ž jsi se postarala o nápravu.Marti,zase hezké a veselé počtení.Pokračuj.Poletuško,máš hezkou mini zahrádku a hezký výhled na okolí.Počasí u nás hezké,ale myslím si,že přijde déšť.je potřeba popršet,je sucho.Všechny zdravím a přeji hezký zbytek večera.

Všem kámoškám přeji štěstíčko ♥.

Obrázek uživatele Poletucha

Hezký den všem!

Tak už jsem si myslela, že nám stránky zrušili, ale jak je vidět, Barča nám to zařídila a konečně to zase jede. Díky, Baruš!  Zkusila jsem natočit tu moji pidi zahrádku, tak se jukněte.

 

 

Jitka-užívej si každého dne, nikdy nevíš, není-li poslední

Obrázek uživatele Sidi

Pojďte si se mnou pobrečet!

Tihle sousedi se učili znakovou řeč, jen aby překvapili mladého kluka, který neslyší. Dny, měsíce dřiny učení, ale myslím že to stálo za to. Klukovi udělali neuvěřitelnou radost! Neuvěřitelně ho překvapili až došlo na slzy. Jednoho dne mladík vyšel na ulici a svět byl naprosto jiný. Najednou všem rozuměl a oni jemu. Základem znakové řeči je zásoba znaků. Jsou buď znaky ikonické, kde na první pohled poznáte, co znamenají

Sidi

Obrázek uživatele Sidi

Pro Bel.

Toto video je pro Belindu, aby věděla, co koupit Bertíkovi:

/Je to zkopírované z facebooku, nevím, zda se to zobrazí./

Fetch!

Posted by Nova 937 on 1. srpen 2014

Sidi

Obrázek uživatele Sidi

Ahoj

Díky Baruš, že jsi se postarala, aby web zase fungoval!

Martičko, to Tvé vyprávění se čte, jako dobrodružná kniha. To jsem se zase pobavila! A když jsem došla k těm brokům v Tereze, to už jsem se smála hlasitě. Říká se to, že se zvířata, která se mají časem zabít, nemají pojmenovávat.

Ten nápad s koníkem a vozíkem mi připomenul Poletušky rodinu, která prožívala prázdniny cestováním s vozíčkem po vlastech českých a to se mi také moc líbilo.

Chichi, houslistka popadla kalafunu a šla pracovat. Všechno je legrační a čtivé, už se těším na chov papouška!

Martičko, když chceš vložit video, klikneš pod videem na Sdílet. Objeví se zamodralý úzký pruh s odkazem - to je odkaz, který jsi sem dala. Nevšímej si ho a pod tím se objeví nápis: Vložit, na to klikneš a ten odkaz, který se objeví zkopíruješ a dáš ho sem přes zamodralý Zdroj, ale to znáš. Tak vkládám:

 

Sidi

Obrázek uživatele Barča

 pro martu

 Tak jsem dočetla .Dovedu si vše živě představit. Žili jsme 21 let v rodinném domě a měli jsme slepice,králiky,prasata,atd.I tu kunu.No je to jinej svět,než v paneláku. Pokud trochu připáliš hrnec nasypej do něj trochu  prášku na nádobí a vyvař.Nech odstát a vydrátkuj. Vložení písnčky je jednoduché.

Napiš ve wordu písničku na prázdný list ,zkopíruj a do seniora vlož

Včerejšek je historii.Zítřek tajemstvím.Dnešek je dar.

Obrázek uživatele Barča

pro admini

Děkuji paní Čaníkové za opravu světa seniorů.Dva dny to nebylo možné se sem dostat a po telefonátu to bylo zprovozněné ajn,cvajn. Díky

Včerejšek je historii.Zítřek tajemstvím.Dnešek je dar.

Obrázek uživatele Marta

Malý dodatek

 Pán Bůh mě asi trošku potrestal za to, že jak řekla Hanka správně, drbu svého muže. Položila jsem se do svého psaní tak, že jsem zapomněla, že v kuchyňce přes chodbu vařím pejskovi kuřecí maso. Přichystala jsem na večeři maso a brambory pro manžela, brambory a podmáslí pro sebe, jala se psát sem svůj příspěvek a maso pro toho našeho malého cvrka jsem nechala vařit v kuchyňce. Ještě že přišel Viktor dřív než obvykle z ryb domů. Říká mi - v kuchyňce jsou bambory v hrnci na sporáku a jsou zapnuté. ještě, že nekoukl do hrnce. Viděl by to, co posléze já. Kuřecí maso, už bez vody, vesele se připékající ke dnu hrnce. Honem jsem to vzala, odkousala pejskovi to připečené (fuj) hořké, mlčky vše sklidila bez komentáře, nachystala večeři a je to. Měla jsem obavy jak ta připečenina nepůjde umýt. Ale protože je Pán Bůh nejvýše spravedlivý a taky vševědoucí, tak věděl, že mluvím čistou pravdu, spíš jen slabý odvar té pravdy, tak to šlo umýt dobře a rychle. Ale zároveň mi pošeptal, že mám mluvit i taky o svých kiksech. Jenomže svým kiksům se člověk tak nesměje. Spíš se za ně stydí. proto se taky scénkám ze života s mým mužem moc před ním nesměji. Někdy jenom trošku, když vím, že mu to nebude zrovna vadit.

                                                                              

Obrázek uživatele Marta

Jo,jo Barči,

přesně o tom to je. S odstupem se tomu dá zasmát. U nás vlastně skoro všem situacím se dá zasmát s odstupem, neboť kdybych se smála v ten okamžik kdy se "věci" dějí, tak by to bylo jako přilévání vody do horkého oleje.
Mimochodem předevčírem jsem začala psát o těch vietnamských prasátkách a vlastní blbostí jsem si celý článek vymazala. Šla jsem tedy spát a zkoušela to včera. Jenomže jsem se na Ss nemohla dostat. V levém rohu obrazovky se mi objevila čísla 123 jinak vůbec nic. Ss jakoby nebyl. Tak se pokusím dnes zdárně náš příběh popsat a poslat.

https://youtu.be/zbMCt73kVy4

Znáte tu písničku od Pavla Dobeše o železničních pražcích? Blbý je, že ji neumím vložit. To ale není podstatné, dala jsem aspoň odkaz na píseň, kterou si myslím, že musel Pavel Dobeš psát pro mou drahou, předrahou polovičku. Pozor! Vůbec neodbočuji od vietnamských prasátek, protože jak se říká - vše souvisí se vším - a v tomto případě to je stoprocentní.

Tedy můj manžel vyzkoušel v domku na zahradě pěstovat snad všechno. Slepice tam byly od nepaměti. Rozhodně tedy o mnoho dřív než já. Ty tam zůstávaly i po mém příchodu (manžel totiž vlastnil domek dříve nežli mne). Následovali je králíci. Bylo jich tam podle sdělení Viktora na stovku. Po rozvodu se svou první ženou zlikvidoval králíky. Vozil je dětem a své bývalé manželce na snězení. Když to tak píšu, tak mi to vyznívá až skoro morbidně. No nic. Takže za trvání prvního manželství si usmyslel, nyní už mnohem víc jak čtvrt století můj muž, že koupí koníka a s koníkem a zapřáhnutým vozíkem bude jezdit po vlastech moravských a českých v létě s dětmi. Tzv. na prázdniny z nich budou vždy kočovníci. Když koník, tak má své potřeby. Viktor koupil obrovskou louku, že ji požne a připraví koníkovi seno. S tím mu pomáhala ještě jeho první žena. Usušili seno, byla ho nezřízeně velká hromada a odvezli domů. On totiž Viktor mezitím, než bylo seno hotové postavil koníkovi i stáj.  Krásnou stáj ze ŽELEZNIČNÍCH  PRAŽCŮ. Krásnou stáj, na patro, kde později dal i tu hromadu sena. Myslím si, že z toho sušení a obracení sena se ovšem tak se svojí tehdejší paní unavili, že ke koupi koníka nedošlo. Teď se modlím, aby můj manžel nikdy nešel číst na tento web, protože myslím, že nějaký důvod asi byl, že toho koníka nekoupili. No, nicméně stájka, nebo stáječka, opravdu krásná vlastnoručně stavěná, z vlastnoručně natahaných pražců zůstala. Nic v ní nežilo dlouhá léta. Život běžel, jeho paní si našla jiného pána, odešla i s dětmi a Viktor si našel po letech mne.  Ožil a začal mít opět nápady. A nápady byly opět "hóch".  Asi rok jsme bydleli v domečku, takže mě tam přijaly za svou všechny přítomné slepice, i když jedna, co stále běhala jak pes za Viktorem po zahradě, mě zrovna moc nemusela. No a já přijala myšlenku, že pojedeme se dvěma starožitnými proutěnými bednami pro brojlery do jakéhosi města na trh. Jeli jsme a brojlery nakoupili. Bylo jich určitě aspoň třicet.  Jeli jsme vlakem. Byla to velmi dobrodružná cesta. A to jsme vlastnili auto Zastavu. Jak se znám, dnes bych takovou pouť určitě neabsolvovala. Brojlery jsme postupem času všechny spořádali. Nebyli špatní. Přiznám se, že já jsem kolem nich práci neměla žádnou. O všechno se staral můj muž. Jsem totiž městem odchované dítě. Nejen, že by mi bylo líto je pak vyzabíjet a s odpuštěním sežrat, kdybych je před tím krmila a starala se o ně, ale kdyby to na mě kouklo smutným okem, tak bych to nedovolila zabít a mřelo by to všechno na stáří. Stále ještě neodbočuji od vietnamských prasátek. Ty přijdou až teď. Čas plynul, brojleři byly snězení, slepice stále kvokaly a nesly vejce, já se soustředila spíš na zahradní záležitosti a pěstovala byliny, topinambury, rajčata, cibuli , fazole a vše co se pěstuje na zahrádce. O to se naopak nestaral můj muž, takže opět začal mít roupy. a teď to konečně přijde.  Přišel na to, že v garáži, která sousedila se stájkou sedí auto a ve stájce, nebo chlívku (jaký je mezi tím rozdíl, když stájka je menší a chlív zase veliký?) nesedí, ani nestojí nic. Nápad s koníkem ho přešel, jezdili jsme už jenom autem, tak co? No přece vietnamská prasátka, protože mají dobré, libové maso. V té době jsme přes zimu už žili v paneláku v bytě v pohodlí a přes léto jsme byli většinu času na chalupě a zahradě. Viktor koupil tři malá vietnamská prasátka. Pojmenovali jsme je. Jedno bylo Ferda, sviňka byla Tereza a ten druhý čuněcí kluk už nevím jak se jmenoval. Ferda byl číman. Vedle naší zahrady protékal potok. Nádherný stříbrný, pstruhový potok.  Byla kolem něj postavena od bystřinářů parádní vysoká kamenná zeď, která ovšem nezastavila našeho Ferdu a ten chtivý výletu nám potokem utekl na průzkum do světa. Oni totiž všichni tři čuníci byli přes den si žili volně na zahradě. Zahrada byla rovná jak stůl a zeleninová zahrádka byla od ní oddělená. Oddělené byly i slepice hrabalky. Takže Ferda najednou nebyl. Jednoho dne ho našli sousedi sraženého autem kdesi až u Šumperka. Byl to prostě dobrodruh a ti obvykle nekončí moc dobře. To Tereza s druhým čuníkem si užívali zplna hrdla  zahrady a péče, kterou jim manžel poskytoval. Pokud ovšem rozpaslá Tereza nelezla do pivoněk na zahradě. To měl okamžitě v merku Viktor a v ruce vzduchovečku, z okna kuchyně brokem Terezu zahnal. Marně jsem mu jeho počínání rozmlouvala. Tvrdil mi, že to té tlusté kůži Terezina na zadku  neublíží jenom jí to ťukne. Marná a zbytečná slova. Když neublíží, tak neublíží. Nebaví mě neustále něco opakovat a někdy i docela naivně uvěřím. Ten malý čuník nikam nelezl, tak toho nebylo třeba ani ťukat. Tereza, to bylo jinčí kafe, ta dostala ťukanců až nad hlavu. Pořádně si to už nepamatuji, ale vím, že jsme byli v bytě, když Viktor přilítl domů, že je musíme z nějakého důvodu zabít. Udělat prostě zabíjačku. Sehnal si potřebné věci. Necky, zvony, nebo jak se jmenují ty drhleny, a další potřebnosti. Nějakou tu kalafunu (jsem houslistka, jo pryskyřici bych asi měla říct spíš než kalafunu) a jeli jsme pracovat. Docela s těžkým srdcem, protože jak něco pojmenuješ, tak je to dost hrozné to potom likvidovat. Taky jsme potom volali dceři do Brna, kde studovala medicínu a když jsme jí oznámili, že jsme zabili Terezu, tak říkala, že je to dost morbidní sdělení. No je, ale co naplat. Masa bylo jak u rasa, takže jsme se rozhodli dát i kamarádům. Dvěma našim nejlepším. Maso bylo perfektní. ALE... když přišel první, že si málem (naštěstí) vylomil zub, tak Viktor říkal, že to není možné, ale když pak přišel ten druhý s tím, že maso bylo plné broků......... No tak a tady to máte. Kdo měl zase pravdu. A to mi bylo několikrát řečeno ... JEN  TAK  JÍ  TO  ŤUKNE. S odstupem se zasmějeme všichni. Viktor trošku méně.

A to ještě jsme měli kuřata doma, kunu na půdě. Polovinu kuřat zašlápl, když dvě honil, aby neutekla plotem ven na silnici.
Milovanou kunu nechal žít na půdě. Ta se mu ovšem silně odměnila tím, že postupně utrhala kohoutům hlavy. Asi neutrhala, ale ukousala a vypila jim krev, nebo co to provedla s tou drůbeží.
Ach jo.
Protože si myslím, že máte už dost čtení a vím, že já mám dost psaní, tak končím. Doufám se mi to neztratí, protože znova na toto vzpomínat a ještě ke všemu to popisovat, tak to bych sílu už v sobě nenašla.

Sidinko, hoď sem prosím z youtubka ty pražce a napiš mi do emailu jakou dělám chybu, že mi to nejde sem vložit. Díky.

Příště napíšu jak jsme chovali papouška. To bylo taky dílo.
   

 

Obrázek uživatele Barča

pro všechny přispívatelky le

Poslouchám krásné písničky našeho mládí a i ty nynější nové, ale nesmírně melodické a bavím se čtením příspěvků.Určitě byla situace na parkovišti vyhrocená.Ale s odstupem času a my tam nebyli se mi to zdá ,když si to představím,ohromně komické a řehtala jsem se od ucha k uchu. Žádný manžel není ideální a já si vždycky řeknu, že by mohlo být i hůř. A samozřejmě páni tvorstva dovedou vše lépe zvládat a jsou chytřejší , než my ženský.Každý máme něco,nikdo není dokonalý, snad jen ten kulíšek  na obrázku.

 

Včerejšek je historii.Zítřek tajemstvím.Dnešek je dar.

Obrázek uživatele Sidi

Ahoj

Jachacháááááááááá, to jsem se pobavila!   Hysterický cholerik!  Jsi vtipná, Martičko, smála jsem se nahlas. 

 

         

Ještě o vietnamských prasátkách - prosím!

Sidi

Obrázek uživatele Marta

Jo, jo

Jo, jo děvčata. Někdy jsou to veselé příhody při cestování a někdy jsou veselé až po určitém čase. Ono totiž nic není jenom jednobarevné. Všechno má obvykle více barev. Proč to říkám? Protože moje drahá polovička je povahou hysterický cholerik. Což je někdy přímo vražedná kombinace. Dnes jsme si jeli něco nakoupit do Jindřichova Hradce do "Lídlu". Na to, že bylo dopoledne tam byl pěkný frmol. Co vám budu líčit. Manžel se jal parkovat a před ním se vytvořila skrumáž. Spíš ji tam vytvořil takový mladý muž se dvěma děvčaty v obrovském sportovním autě. Před ním stála paní s velkým košíkem a jak on popojel jednou sem a pak zase tam, tak paní skákala a něvěděla kudy kam. Můj muž raději nedělal nic, protože kluk se nám zdál absolutně nevypočitatelný. Potom paní raději rychle přeběhla a unikla tak svojí zkáze. Aby došlo k vyvrcholení, tak mladý muž ze svého auta vystoupil a začal pokřikovat na Viktora, kam mu vlastně má uhnout, jestli doleva, nebo doprava, a že obsazuje dvě parkovací místa a ještě cosi. no to bylo něco na mého muže.  Manžel je Brňák a mně se zdají všichní Brňáci hákliví a nedotknutelní. Takže můj muž začal řvát, že snad má taky právo zaparkovat, do toho se vložila ta bába, co jsme jí litovali (už nikoho, nikdy nebudu nikde litovat), že to prý teda má pravdu ten kluk, že fakt zabírá Viktor dvě místa..do toho ten kluk ještě povolával ať Viktor popojede, no a ten už velmi silně podrážděn řval, že popojede až on sám bude chtít. Ach jo. Nedutala jsem ani já, ani pes. Ten jen vyvaloval svá kulatá hnědá kukadla. Fakt je, že jsem potom s Viktorem mluvila minimálně, protože nesnesu takové konflikty. Když je někdo blbej, tak ho nenapravíš řvaním ani hysterií atp. Měl to zvládnout s nadhledem. Tyto situace mě moc vadí a dokážu z nich být velmi dlouho rozladěná. Takže mi nemáte co závidět. Ty naše cesty taky nevedou vždy jen růžovou alejí. Naopak. Např. když jsme jednou čundrovali Itálií, tak mě vlekl celý den po slunci, že jsem byla absolutně vyřízená. A tam jsem poznala, že by mě byl schopen nechat napospas slunci, větru, vodě i zlým lidem. Šel prostě dál a hotovka. jenomže já jsem poučitelná. Pro jistotu mám vždy vše potřebné přímo u sebe, svoje peníze včetně, abych se případně odevšad dostala i sama. Jsem v tom našem celku taková malá samostatná jednotka. Nikdy totiž nevím jaký rapl toho mého chlapa kde chytne. Z toho většinou taky vznikají ty různé historky. Viktor není nijak vysoký chlap, ale nebojí se nikdy ničeho. Do všeho se pustí, všechno zdolá. Je to navíc taková chodící encyklopedie. Několikrát byl v TV v AZ kvízu, volá do soutěže olomouckého rádia Hřebíky. Vyhrává vědomostní soutěže. Je velmi soutěživý. Těžko ale  chápe, že ne každý je takový. Jinak je ale úplně normální chlap, kterého udolá ta nejobyčejnější rýma. Závěr? Život není žádné peříčko a každá věc má svůj rub a líc. A mimochodem už jsem vám tu někdy vyprávěla jak jsme pěstovali vietnamská prasátka na zahradě naší chalupy? To bylo taky docela veselé. To ještě nebyl hysterický cholerik, ale jenom cholerik. Tak se mějte děvčata, Dobrou noc, teď máme povinné sledování AZ kvízu na internetu.

   Zdravím z cest. Včera a dnes v noci tady pršelo, fouká vítr a je mi zima. BRRRRRRRRRRRRRR

Obrázek uživatele Belinda

Marti

Také se při čtení Tvých zážitků bavím. Zrovna včera jsem o vaší skvělé cestovatelské zálibě vyprávěla synovi s tím, že mne štve, že znám akorát statek na Chrastné a okolí. Mámo, tak cestuj, máš čas, auto, tak co Ti brání??? Kéž by to bylo tak snadné....

Obrázek uživatele Maruš

Zdravím všechny.

Martičko,se zájmem pročítám Tvé zážitky na cestách.Je dobré,že máš takového milovníka cestování.máte oba spousto veselých zážitků z cest.

Všem kámoškám přeji štěstíčko ♥.

Obrázek uživatele Sidi

Ahoj

Pěkné povídání, Martičko! Bude na pokračování? Je to zábavné. To jedno video jsem před časem viděla na Tvých stránkách - hezké. Druhé, nevím, nevzpomínám si.

Už zase turistikujete? Obdivuji váš elán!  Tak šťastnou cestu, zase se někdy ozvi s nějakou historkou. Pa, pa!

 

Sidi

Obrázek uživatele Marta

Trošku povídání?

 No jo, Sidi. Jenomže jsem určitě neřekla, že jsem si myslela, že budu hledat nového manžela. Měla jsem na mysli nového chlapa, ne manžela. A pokud jsem řekla manžela, tak jsem lhala.  Já to snad ani nebudu víc rozebírat.Raději.

Tak a teď zase jiný příběh. Jak řekla Hanička trošku nehezky, kde drbu svého manžela. Ostatně se malinko stydím, protože má vlastně pravdu, ale my se tomu často zasmějeme i když zavzpomínáme spolu s ním, takže ho snad tolik zase nedrbu. A vůbec už ne ve zlém úmyslu

Jednou, když jsme brázdili po Slovensku, jsme navštívili Vlkolínec. Je to u Ružomberoka. Nádherné místo v údolí Revúcké doliny na svahu Velké Fatry.
https://www.youtube.com/watch?v=KM35uc2yFuE  
- odkaz dávám, protože sem to video neumím dát.
Teď jak to prohlížím, tak jsem zjistila, jak ta videa flákám. Mám na tom stláskané další snímky z Valašska, Orlických hor a bůhvíco ještě. Takže pro dokreslení obrázku Vlkolínce dodávám ještě jedno video z youtubka. 
https://www.youtube.com/watch?v=iN7SS4mYpbc

Bylo tam moc krásně. Ale proč to vlastně píši? Protože jsme přijeli s křížkem po funuse. Skanzen byl už asi hodinu uzavřený pro návštěvníky. To ovšem neznamenalo vůbec nic pro mého drahého manžela. Šel hrdě dovnitř a já nesměle a pomalu, daleko za ním cupitala s naším prvním čivaváčkem Zerem, abych to měla díky svému otálení blíž k bráně, až nás odsud vyperou ven. Viktora ovšem hned tak něco neodradí od jeho úmyslu a kór, když já něco namítám a jsem málo smělá. Protože osada Vlkolínec, byť v původním stylu a stavu, je stále obydlená, dal se Viktor po slovensky do řeči s tamními obyvateli. A můžu vám říct, že krásnější zážitky jsem nemohla mít, než jsem měla tehdy. Byli jsme tam jediní cizí lidé. Jinak samí praví obyvatelé Vlkolínce, kteří se dali s námi do řeči a ochotně vyprávěli jak se jim tam žije a žilo. Jedna stařenka nám vyprávěla o tom, jak tam bylo za války, když Němci stříleli z nějakého jiněho kopce na kopec jiný. Jak to bylo a je když potřebují sehnat něco k obživě. Teď zajedou do města a nakoupí. Dříve prý všechno vypěstovali tam. Měli tam dobytek a obilí rostlo na svazích. Pobyli jsme s těmi lidmi opravdu hodně dlouho. Byl tam také jeden pán, který tam jezdil do domku své babičky už jenom jako "na chalupu". 
Mimo jiné jsme se také dozvěděli, že tam v lesích žije spousta medvědů, kteří ráno chodí sbírat různé lesní plody docela blízko k Vlkolínci. Tu noc jsme spali v našem obyťáčku pod Vlkolíncem a já měla po probuzení ranní službu na vyprocházení pejska. No, co vám budu líčit. Stačí, když se přiznám, že jsem chodila v malém kruhu kolem auta. Vytvářela jsem si jako vždy různé katastrofické scénáře, poslouchala každé prasknutí větvičky a kruhová procházka byla velmi krátká. Taky jsem si pořád opakovala - nedívej se medvědovi do očí a neobracej se k němu zády... Naštěstí se medvědi na nás vykašlali, nepřišli za námi a my jsme ve zdraví mohli jet dál.
Jet dál, znamenalo jet někam ochutnat brynzové halušky a trochu brynzy koupit i domů. Ochutnat se nám je zadařilo v jedné takové selské hospodě, kde jsme byli sami, takže hospodský s Viktorem si zanadávali na naše vlády (bylo to krátce po převratu - sametovém) a vydali jsme se hledat prodejnu, kde by brynzu prodávali. Nebylo to vůbec jednoduché. Nemají ji na každém rohu, jak jsem předpokládala. V jedné vesnici jsme se konečně dopídili, kde ji prodávají, ale nějak jsme to nemohli najít. Pořád jsme jezdili dokola. Několikrát jsme se vyptávali na cestu, abychom po popojetí přišli na to, že jsme opět tam, kde jsme už byli. Viktor už byl silně vynervovaný. Ono řídit náš obyťáček nebylo nic jednoduchého. Byl spolehlivý, ale bez posilovačů řízení, takže řídit TIRÁK by bylo snazší.
V konečné fázi naší exkurze po slovenské dědině jsme narazili na dvě staší paní. Viktor vylezl z auta a ptal se na cestu. Paní vysvětlovaly: "pojedete rovně, doleva, doprava, doleva a potom rovno..." a zblblý Viktor si nahlas opakoval, aby nezapomněl: "jo, tak doleva, doprava... a potom HOVNO..." Myslela jsem si, že jsem se přeslechla, tak když se vrátil do auta jsem nijak nekomentovala. Nastartoval a pak s vyvalenýma očima, vyděšeně pravil: "já jsem řekl ... HOVNO..." Myslela jsem, v tu chvíli, že se počurám smíchy. Nevím, ani on nevěděl jak se mu to podařilo, ale buď to už měl v podvědomí jak vždy všechny rady lidí na té pouti za brynzou (slovensky bryndzou) dopadly, nebo se mu to rýmovalo, nevím. Stalo se.
Brynzu jsme ale konečně podle rad těch dvou nebohých žen, které dobře poradily a možná tam na křižovatce stojí dosud v němém úžasu jakého slova se jim za jejich dobrou radu dostalo, tedy tu brynzu jsme našli a koupili. Koupili jsme pro jistotuhned dvě. Tedy dva balíčky.
Od té doby mě na našich cestách už nic od mého Viktora nemůže překvapit. Jsme opět na cestách. Přihodí se zase něco? Uvidíme. Jsou věci, které už mě nezaskočí, nepřekvapí, ale zaručeně zozesmějí. I když někdy musím ten smích tutlat a až situace odezní, tak se znovu a zplna hrdla zasměji, tentokrát už i s Viktorem.
Tak děvčata dobrou noc přeji. Tady nemůžu tak nezřízeně ponocovat, protože stále vyrážíme někam "turistikovat".

 
 

 

 

Obrázek uživatele Belinda

Sidulko

Tak to jsi mne tedy dostala, kde jsi to vyštrachala? Směji se jako před pěti lety... musím zas něco spáchat... pa pa

Obrázek uživatele Sidi

Ahoj

Nostalgická vzpomínka na dobu před 5. lety, kdy nás zde převálcovaly spamy. Tehdá jsem chňapla Belindu a už ji nepustila. Maruška zde ještě nebyla, tu zase chňapla Melody - Bůh jí žehnej!

poletucha
Příspěvků: 113 RE: Veršovaný pokec, verše, rýmovačky
Vložil(a): poletucha 28.08.2010 11:24

Vidíš, vidíš Belindo,
není lepší jelito?
A co takhle ovárek,
křen a piva pohárek!

Mňam...sliny se mi zbíhají,
leč lednice nic z toho nenabízí.
Dám si tedy cuketu
a běda, jestli se z ní poseru!
B elinda
Neregistrovaný(á) uživatel(ka)
Příspěvků: 1 RE: Veršovaný pokec, verše, rýmovačky
Vložil(a): B elinda 27.08.2010 22:26

Díky cereální stravě,
fungují má střivka zdravě,
kozí mlíko k tomu,
nevycházej z domu!!

Že jsem hřibů chtivá byla,
ten zákaz jsem porušila,
než jsem došla k lesu,
už to těžce nesu.

Celé nitro se mi chvěje,
ve střívkách se něco děje,
honem rychle do křoví,
ať už je to hotový.

Vítr vane, ptáci mlčí,
na koho ten Bertík vrčí?
po cestičce zajisté,
jedou čtyři cyklisté.

Když chci zvednout gatě vzhůru,
přišlápnu si přitom šňůru,
smích je slyšet z plna hrdel,
uviděli holou prdel.

Hřiby sušit nebudu,
mám jen pěknou ostudu,
pro legraci smysl mám,
nic si z toho nedělám. Belinda

Sidi

Obrázek uživatele Sidi

Ahoj

Mně se vyprávění Martičky také moc líbilo, jsem překvapena, kde všude s manželem byli. Pobavily mě historky s manželem. Tak on se topil a ona přemýšlela, že si bude muset najít nového manžela !   Teda Marti, s manželem jsi se opravdu nenudila!  A jestli dáš do placu ještě nějaké vzpomínky, nebudeme se zlobit!

 

 

Sidi

Obrázek uživatele Maruš

Ahoj všichni

Zdravím Vás všechny z Moravy.Dnes bylo krásné počasí.Byli jsme navštívit maminku od zetě.Minulý týden pohřbila manžela.Tak s námi jela zase k mladým.Trochu se rozptýlila.Zeť je vzorový syn.Je tam denně a pomůže se vším.Ztrátu otce nese velice těžce.Krásně se sedělo na terase.Marti,cestovatelko,krásné vyprávění o Vašem cestování.Máš príma manžela.Ten se neztratí a tak to má být.Projeli jste toho hodně a zůstanou Vám krásné vzpomínky.

Všem kámoškám přeji štěstíčko ♥.

Obrázek uživatele Barča

pro kámošky a kámoše...i občasné hosty

Tak jsem si prohlédla videa,přečetla jsem si všechny příspěvky. Moc toho o sobě jako kamarádky víte a když je někdo nezasvěcený, jako  já, tak se  těmi jmény,kdo ke komu patří a dalšími zážitky těžko pokousává.Zvlášť hezká videa jsou ta,která nejsou komentována a jsou provázená vždy krásnými melodiemi. Ty masky čertů neměly chybu.My jsme minulý měsíc byli v Poděbradech.Dcera ze zeťem nás vyvezli na výlet. Můžu říct, že to je překrásné město. U té řeky a parníku jsme se byli taky podívat a slíbili jsme si, že se ještě letos taky po řece  svezem. Taky jsme se podívali do růžového sadu a pročítali jména těch, kteří růže sázeli .Hrozně moc jich už mezi náma není.Taky mě na kolonádě pobavilo prvorepublikové panoptikum,no prostě , moc se nám tam líbilo. Tak zase někdy skočte z toho i60 sem.

 

Včerejšek je historii.Zítřek tajemstvím.Dnešek je dar.

Obrázek uživatele babčahanča

Já jsem nepsavec

 Ráda to čtu,nebojím se létat ani plavby.Ve Švédku,Dánku,Noku jsem byla zase jen s krosnou...Ale taky mladší....Syn chce k moři do Polska s malou Valerijkou.My s nimi jezdili na Rujanu a studené moře dětem nevadí...

babčahanča

Obrázek uživatele Belinda

Teda holky

Tak za prvé děkuji Sidulce za vložené video, nezklamala. Bertík je takový dobrák Sidi, vezmu jej, hodím na strom, řeknu zůstaň a sedni a on zůstane a sedí:))))
Marti, to Tvé vyprávění je skoro cestopis... obdivuji co jste všechno dokázali podniknout, až se skoro hanbím... Já a moje zvířata, to bylo celé moje cestován. Historky o Tvém muži jsou opravdu úsměvné, až na to moře... pokračuj ve psaní, je to fajn...

Obrázek uživatele Marta

No jo Hani

 No jo, proto byl v noci čůrat a byl tak čilý. Tím to bude. Hvízdalo mu v uších. Náhodou s báglama bez peněz je to taky napínavé. V těch Benátkách jsme byli tímto stylem a když nemáš ani na hajzlík a musíš hledat nádraží ve městě,  tak je to napínavé až to není hezké. Naštěstí jsem to vždycky stihla. No, byla jsem taky o čtvrt století mladší. To Svinoústí je krásné starobylé město. Moc rádi tam chodíme na procházky i na pláže. Jsou taky celkem čisté. Kdyby nebyly, tak by k nim asi akurátní Němci nejezdili. Poblíž penzionu, kde bydlíme pár let co nemáme obyťák, je nádherný, obrovský městský park. Vede až k plážím a nyní tam postavili velikánské hotely a různá zařízení pro turisty. Vloni jsme si dovezli Ze Swinoujscie každý krásný jantar ve stříbre. Já jantarové srdce a Viktor takový ovál omotaný stříbrem. Oba přívěsky jsou dost pěkné. Tam jsou bohatá místa na jantar. Do přístavu připlouvají lodě ze Švédska. Chtěli jsme se tam vydat, ale potom jsme si ti kvůli pejskovi rozmysleli. Lžu. Bylo to asi kvůli mě, páč jsem neplavec a vytvářím si katastrofické scénáře jak uprostřed moře ztroskotáme atp. S letadlem mám ty samé problémy, tak nemůžene nikam letět. Viktor chtěl do Vietnamu a já to vždycky všechno zhatím. Sám on nechce. Vietnam si lehce odpustím, ale to švédsko bych docela ráda navštívila, protože mám \\\\\śvédského předka podle rodokmenu k nám přišel nějaký Aldorf ve švédských válkách a namluvilsi tu moji prapra prababičku mlynářku a zůstal tu s ni ve mlejně už navždy. Mlýn prý stále kdesi na Vysočině existuje a dokonce se mu říká U Aldorfů.  Mí příbuzný, strýc a bratránek vytvářeli několik desetiletí rodokmen. Teď je to už jednodušší na PC se dostaneš na matriky, ale strýc dříve matriky objížděl. To byla práce panečku. To jsem se zase rozpovídala. Jdu cvičit čch- kung, tak zatím pá pá. Zdravím.   

 

Obrázek uživatele babčahanča

No,to jsem si početla

 Viktor se asi v noci převrACEL,JAKS HO dRBALA. Svinušče-tam jsme taky byli z Heringsdorfu.Díkya zase napiš.My cestovali s tím báglem a bez peněz...

babčahanča

Obrázek uživatele Marta

Hance a všem.

 Hani čauky. Nevím kde myslíš. V Čechách nebo v tom Polsku? Nebo jinde? V Čechách přebýváme v Kamenici nad Lipou a vyjíždíme všude možně. Jindřichův Hradec, Slavonice, Rakousko, Telč a dál na Vysočinu, Jihlava, Počátky, Žirovnice, Horní Dubenky - tam jsem měla babičku a dál a dál a dál. Do Polska a do Německa jezdíme taky pravidelně k moři Do Swinemunde (v Polsku se to jmenuje Swinoujscie). Je to na hranici, takže volně přejíždíme, nebo přecházíme z Německa do Polska a tak. Jsou tam veliká tržiště, tak tam chodíme koukat. U moře v Německu jsme ale jinde, protože víc ve vnitrozemí jsou příměstské pláže (teď si nevzpomenu na jméno města) domy s tou mořskou trávou místo střech a je to tam hodně romantické. Němci ale jezdí k moři do Polska, tam co většinou býváme my, protože je to tam pro ně velmi levné. My jsme jezdili k Němcům hlavně s obytným autem, protože jsme měli všechno vlastní a neutratili jsme. To jsme projezdili Francii, Itálii, Rakousko, Švýcarsko, Španělsko, po vlastní ose jsem byla v Moldavii, mám proježděnou Bývalou Jugoslávii vnitrozemí i u moře. Maďarsko - pusta - zajímavá záležitost. Spali jsme tam  uprostřed pole a ráno jsme se probudil obklopení stádem krav. No viděla jsem toho dost. Jenom lituji, že jsem ještě neměla digitální foťák a nemám fotky uložené v PC. Papírové sice mám, ale nějak to není ono, Než se vytáhne album...Hodně se mi líbilo na Francouzské riviéře a v Alsasku. Krásné je i Provensálsko. Jo v té Itálii jsme byli poprvé ještě než jsme měli obyťák s báglama a bez peněz. Všechno jsme táhli v báglech. Viktor je takový expert a drzoun, že šel vařit ranní kávu v Benátkách do chrámu sv. Marka. Naštěstí tam nenašel zásuvku, tak se potom napojil na venkovní zahrádce jedné restaurace.Je to takový samostatný šílenec, nezávislý na nikom a ničem, takže blázem táhl ve svém báglu konzervy s ovocem, protože to má rád a nevymluvil by mu to nikdo. Hrůza. Co já s ním zažila, to si ani neumíte děvčata představit. Někdy povyprávím. Byl strojvedoucí, tak jsme měli jízdenky zadara a v noci jsme přejížděli a spali ve vlaku a ve dne turistikovali. Někdy jsme spali pod širákem na pláži. V Itálii se jednou koupal v takových hrozných vlnách, že se nemohl dostat přes ně zpátky a asi dvě hodiny plaval a bojoval s vlnami. Prostě cvok. Dnes konečně po letech přiznává, že se už loučil se životem, protože viděl na hotelu hodiny, jak utíká čas a on byl pořád na jednom místě.  Já jsem měla nohu omotanou v gumových obinadlech po trombóze a už jsem přemýšlela, že asi budu muset hledat jiného chlapa, protože ten můj se definitivně utopí. Neviděla jsem mu ani hlavu v tom moři jak byl daleko. Jednou ve Francii zase ležel na pláži a mě poslal do auta pro pivo. Než jsem přišla, tak měl nohy spálené jak rak, protože je vystrčil z pod slunečníku a aby toho nebylo málo, tak otvíral to pivo zubama a ulomil si stoličku svého doposud nevrtaného, bezplombovaného chrupu tak,  že jsem měla obavy, že cestou domů dostane zánět okostice, jak ho to bolelo. Já bych mohla o svém manželovi povídat až do rána, protože jsem si teď vzpomněla na jízdu od novomlýnských nádrží u Mikulova, kam jsem pár let taky jezdili pravidelně. To byla jízda! Tam šel Viktor na houby. Jeden den s nějakým pánem sbírali žampiony. Byly dobré. Druhý den šel sám na žampiony. Uvařila jsem mu je, tedy usmažila v našem pojízdném domově. Já je nejedla. Neměla jsem chuť. No  bylo vymalováno. Viktor mezi tím sebral něco, co prý vypadá úplně jako žampion a to něco se usmažilo taky a on to spořádal. Samozřejmě se otrávil. Jel v tom stavu domů On je tak umíněný, že musel dojet a ani náhodou by nešel k doktorovi někde na cestě. Dojel to, samozřejmě s mnoha přestávkami na "rychlé nohy". Doma dal prsty do krku, prospal den a byl zase dobrý. Hrůza. S mým manželem žít je hrdinství, bláznovství, riziko, prostě divočina. V žádném případě se s ním člověk nenudí, má mnoho zážitků (dobrých i horších, veselých i k breku), prostě pestrý život. Taky jsme málem se stěhovali do Austrálie. Brali tam strojvedoucího s manželkou, nebo s rodinou. Nevím, kde k tomu přišel, ale měl všechny papíry vyřízené, už ho tam schválili, ale já jsem prohlásila, že tak daleko nepůjdu, protože na rozdíl od něho neznám řeči (on zná perfektně německy, anglicky, polsky, rusky a domluví se francouzsky, maďarsky a nevím jak ještě. Akorát v Itálii byl nervozní, že moc nerozumněl a hlavně neuměl mluvit. Tam rozumněl akorát tak, že po něm chtěli žebráci mandžáre per bambino atp. No nic. Povídala bych opravdu až do rána, tak raději ukončím svoje vyprávění, neb bych se nedostala do postele. Koukám, že je už stejně hodně přes půlnoc. Tak pěkné sny děvčata a ahojky. 

Obrázek uživatele Sidi

Další Belindy video, moc

Další Belindy video, moc hezké! Přímo mě dojala ta vystrčená kopyta při relaxu na lavičce! Beli, jak jsi dostala Bertíka na strom?

 

Sidi

Obrázek uživatele Belinda

Sidi

Taky mne vzpomínkové video potěšilo... jak ten čas letí ale ne....

Obrázek uživatele babčahanča

Díky idi

 Zavzpomínala jsem si....

babčahanča

Obrázek uživatele Sidi

Haničko

Prý jsi se na šulína ptala i na i60. Od té doby jsem videa už nedělala, teď už bych to asi nesvedla, navíc jsem líná. Šulína jsem sem dávala před rokem, tak jsem jej nechtěla znovu dávat, ale kvůli Tobě - zde je:

Sidi

Obrázek uživatele Belinda

Díky, díky

Děvčata, děkuji za hezká slova chvály... působím sice jak v " rozpuku", ale to namožené stehno po tom skotačení říká něco jiného...

Obrázek uživatele babčahanča

Nemohla jsem se za boha přihlásit

 Poletuško,ty obstrukce s dědictvím jsou hnusné...Ahoj Marto-kde jte tam byli? Syn Petr s malou Valerijkou se tam chystá na dovču...Já trnu,že u toho nejsem.......Sidi a co tvůj film Čarodějky  šULÍN???

Makám v pěkném pčasí na zahradě jednoruč,prognóza nic moc..Příští rok to budou hnáty křivé,....

babčahanča

Obrázek uživatele Sidi

Ahoj

Martičko, ve všem s Tebou souhlasím. Belča je prostě šoumenka a je s ní vždy legrace. Mladice v rozpuku - kdyby prý Pepa nebyl v útlumu, tak by asi otěhotněla!
Přikládám ještě společné foto Maruška + Belinda

SLECINKY.EU

Sidi

Obrázek uživatele Marta

Pěkné

 No tak konečně. Alespoň pětadvacetkrát mi to napsalo při odesílání komentáře, že je špatně zadaná CAPICHA. To je o nervy. Chtěla jsem pochválit ta čertí videa. Je na nich vidět ta upřímná radost ze shledání. Rozkvetlé Poděbrady jsou krásné a určitě tam bylo moc fajn. Je dobré Beli, že se nestydíš a uděláš druhým radost blbnutím v převleku. To každý neumí. A to vůbec nemluvím o té Tvojí činnosti s Bertíkem.  To přináší moc a moc radosti těm lidem, ke kterým jdete. Kdyby bylo takových lidí víc jako jsi Ty, bylo by asi o hodně lépe na světě. Však Ti to všechno dohromady asi přináší to, že jsi svěží, čilá a pohyblivá a vypadáš fakt super, jako mladice v rozpuku. Abys rozumněla. Náš soused v domě řekl o své paní, která je od něj o tři roky mladší - má asi 38 let, že je mladice v rozpuku. A to si myslím, že ta paní by Ti mohla Tvoji úžasnou vitalitu fakt závidět.
Tak děvčata přeji vám všem pěknou sobotu a neděli.

    

Obrázek uživatele Sidi

Ahoj

Čertice Bertice vám posílá video z Poděbrad:

Zde hledejte asi v polovině videa:

Sidi

Obrázek uživatele Sidi

Ahoj

Náhodně jsem si všimla, že Smilan sem stále píše. Nechápu, proč se zbytečně unavuje, když to nikdo, ale vůbec nikdo nečte.
Tak se zklidníme před odletem:

Sidi

Obrázek uživatele Belinda

No vida

Marti, ten " výtvor" jsem četla a byla naprosto zhnusená, nechápu, co to Boba napadlo.... Poletuško, to lítání po úřadech je únavné, ale jednou Ti to skončí. Jsem moc ráda, že jsi děláš malé radosti, zasloužíš si to po tom všem trápení... Dnes jsem navštívila obvodního lékaře / suprový člověk/, dal mi silnější antibiotika. Je dobře, že jsem začala s léčbou včas, že se opar nezhoršuje... Navečer ani nepůjdu na "slet", průvod jde okolo mého balkonu, tak se jen pokochám. Bertík tam stejně se mnou nechodí, nesnáší hlasitou hudbu. Tak si budeme užívat doma... Uvařila jsem si hrnec dršťkovky, čerstvé rohlíky k tomu a houby zle... Holky zlatý, krásný let... B

Obrázek uživatele Poletucha

Ahóój!

Zdravím, tak tento týden jsem byla u notářky, dostala plno papírů z katastru. Doma jsem si vzpoměla, že jsem ještě zapoměla uvést účet, naštěstí stačilo jen zavolat. Včera jsem zase jela do města k odhadci, musela jsem vyfotit celý byt a poslala jí fotky. Pak mi zase volala ona, kolik m2 má byt, kolik sklep, zda je barák zateplený, zda jsme byt rekonstruovali a já jsem z toho všeho už byla na nervy. Proto jsem se musela odměnit a koupila si botky samochodky, naušničky a kytičku frézií. No uznejte, že to jsem opravdu musela! 

Také jsem v tržnici koupila petůnky a jahody a už je vše zasazené. Včera jsem obdržela výbornou zprávu, vrací mi 11 000 za vodu a teplo! Tak a to je tento týden vše a doufám, že do konce týdne budu mít klid. Ještě čekám na výpočet důchodu, ale to mi přijde asi za dva měsíce. Už bych to chtěla mít všechno vyřízené!
Tak a večer letím k mladejm, hlídat kluky.

 Upload-Pics

 

Jitka-užívej si každého dne, nikdy nevíš, není-li poslední

Obrázek uživatele Marta

Belindě a ostatním

Beli, četlas' ten výtvor o tom polykání " tekutin"? To se mi udělalo až nevolno. Já jsem nikdy nebyla na takové prasečinky. Pracovala jsem v kolektivu s chlapama a ti byli maximálně ohleduplní a v mojí přítomnosti ani nemluvili sprostě.  Pokud přišel na naše středisko cizí mužský, který mluvil vulgárně, tak ho upozorňovali ustáleným - "pane, jest zde dáma" a umravnili ho. Pokud bylo něco křešení, při kterém věděli, že se neudrží, tak jsem byla odeslána do provozu na kontrolu činnosti našich měřících přístrojů a když jsem se po určité době vrátila, tak byl na našem pracovišti opět klid a mír. Moc ráda na těch dvacet let práce s nimi vzpomínám. Ani práce v soudní kanceláři se mi nelíbila jako tam s nimi. Tak to jenom malá vzpomínka. Jinak Ti držím palce (kolik jich mám), aby ses dala brzy do pořádku. Pásový opar je prý velmi nepříjemná záležitost. Blbé je, že když se sesype jedna věc, tak nikdy nepřijde sama. Třeba ale máš na dlouhou dobu vybráno.  Já jsem teď taky trošku vážnější, i celá naše rodina, protože moje neteř řeší své vážné onemocnění. Jezdí do Brna na chemoterapii a držíme jí všichni palce. Je skvělaá a má vynikající přístup ke všemu, tak to musí dopadnout dobře. Nic jiného v myšlenkách nepřipouštíme. Tak mysleme všechny pozitivně a jeďme na těch košťatech se veselit na slet.
Tak posílám všem moc pozdravů.  

 

Obrázek uživatele Sidi

Ahoj

No, on ten pásový opar není žádná slast, je to dost bolestivé, tak ať jsi Belindo brzy v pořádku, dobře, že máš ta antibiotika. Kolonoskopie je nepříjemná, ale já jsem ji kdysi zvládla v pohodě, měla jsem milého a jemného doktora.
Belčo, měla bys dát na Ss to video z Poděbrad, tam jsi opět zazářila, jako čertice!
A teď, děvčata a chlapče, jste připraveni na slet? Baruška již startuje, jde nám příkladem! Ale Bobo s námi odmítá letět, myslí si, že je to jen pro děvčata. Bobo, musíš si s námi zatančit rejdováka!

SLECINKY.EU

SLECINKY.EU

Sidi

Obrázek uživatele Belinda

Už by to mohlo skončit

Marti, krásně jsi se rozepsala, to vaše cestování Ti docela i závidím. Já jsem díky zvířátkům skoro nevytáhla zadek ze dvora, nyní už toho moc nestihnu. ještě že Bert vydrží dlouhé hodiny doma sám, chrápe, neruší sousedy, je v pohodě. Já se v poslední době nemohu vymotat z problémů. Nejdříve mne rozhodila moje reakce na kolonoskopii, minulá pátek jsem si v Poděbradech nějak natáhla sval ve stehně / skončila jsem v neděli na pohotovosti/, včera CT střev - výsledky až ze týden... no a dnes se mi pod lopatkou objevily svědivé pupínky - pásový opar.... už mne to docela štve, stále nějaký problém.... Naštěstí mám doma antibiotika od kožní doktorky, dala mi je tehdy, jak jsem jej měla na zadku. Říkala, že se mi to může zopakovat, tak ať je mám doma...Ještě že ten můj čudla je v pohodě, tak alespoň nějaká radost.... Četla jsem až dnes ten Bobův výtvor --- nechápu??Zítra se půjdu kouknout na čarodějnice, vezmu sebou Rozálku, tak se snad přestanu pozorovat...

Obrázek uživatele Marta

Jen tak trošku povídání

Děvčata zdravím vás všechny. Poslední dobou jsem chodila jenom nakukovat.
Dnes jsem otevřela Ss a narazila jsem na sprosťárny Bobova článku a měla jsem po náladě. Nešlo mi jak na potvoru z toho článku odejít. Nedalo se nic. Přestože jsem byla přihlášená, tak mi to furt psalo ať se přihlásím. Bobe, sakriš nepiš nám sem tak hnusný věci jak byly v tom článku. Ty recepty jsou lepší. Jsme tu skoro většinou ženské a myslím, že žádná z nás z toho není moc odvázaná. Myslím si, že nejsem zrovna prudérní, ale ten článek byl docela síla. Vím, že jsem to nemusela číst, ale dočetla jsem to až do samého konce, protože jsem hledala smysl toho proč to tu je. Nenašla jsem. No nic.
Děvčata, ty Poděbrady vám tedy vyšly. To bylo nějaké oficiální setkání z i60? To já jsem lenoch na samostatné cestování, protože my s manželem a pejskem cestujeme prakticky od jara do podzimu. Potom po návratu už jen sedíme doma a vážíme si domova. Předloni jsme se vraceli z Polska od moře až někdy v říjnu a to už nás vyhnalo domů opravdu velmi chladné a deštivé podzimní počasí. Dokonce jsme si tam museli nakoupit na sebe teplé věci, protože jsme nebyli vybaveni na takový chlad, který nás tam přepadl. Vloni naopak při výjezdu na počátku jara nás přepadlo chladné počasí v jižních Čechách. My, jak sleze sníh, tak se začneme toulat a touláme se až než hrozí napadnutí sněhu nového. To jsme se naučili s naším obyťákem, který jsme sice už prodali, ale to toulání nám zůstalo. Sjezdili jsme s ním kus světa. Bylo to fajn. Vozili jsme sebou kola a poznávali tak naši i cizí země podle libosti. Dobré na tom bylo to, že jsme svůj domov měli prakticky všude a navíc jsme nikde nic neutratili, protože jsme si vařili ze svých zásob atp. Měli jsme tam dvě nádrže na vodu, dvě nádrže na naftu, takže jsme jenom dokoupili ve světě naftu a maximálně čerstvé pečivo. Někdy jsme doplnili vodu. Letos byla dlouhá zima, tak jsme ještě kupodivu nevyrazili. Ale už to počítáme jenom na hodiny a ..... Naučila jsem se tahat sebou noťas, takže telefonuji s dětmi a v noci lezu na internet. V noci proto, že jsem jednak sova a jednak ve dne není čas. To jsme většinou někde venku na výletech, nebo na rybách.
Tak vás všechny moc zdravím. Jsem ráda, že to tu poměrně dobře funguje. 

  

Dnes je:
Středa 27. 05. 2015

Svátek má:
Valdemar

Blahopřejeme!



Poslední komentáře v diskuzích

Ráda si popovídám

  Ale jak dýchal! Tam snad už ani nevylezu...Když si představím tu tlačenici na novou lanovku n ...

Ráda si popovídám

Hani ta ruka už je lepší? Vidím ji tu v ortéze Kéž by se Ti to brzy zahojilo a mohla pracovat na zah ...

Ráda si popovídám

   ...

Sport a starší člověk

 Dnes jsem si pročetla rubriku o které jsem ani nevěděla, že existuje.  Ještě musím podotk ...

Ráda si popovídám

 Ale jsi mladá a jistě i vytvoříš nový život, jiný, ale taky hezký, můžeš se porozhlédnout po o ...

Poslední komentáře v blozích

Tááááák nááááám ty svátky skončily ..........

Teda ty recepty jsou opravdu dobré. Mám hodně ráda recepty podle kterých se vaří z brambor. A to jso ...

Tááááák nááááám ty svátky skončily ..........

Výborně, Bobo, recepty jsou fajn, jako stvořené pro moje chuťové buňky. Ale nejvíce jsi se zavděčil ...

Co byste měli vědět o vdovském či vdoveckém důchodu

CHtěla bych to nejlépe vůbec nepotřebovat, ale jsem velice vdečná za tak důležité informace.Věřím, ž ...

Kdo je právě online

Momentálně je online 0 users a 7 hostů.

Partneři
Světa
seniorů

Oficiální partner Světa seniorů: PlusDesign.cz Oficiální partner Světa seniorů: Point S - Evropská síť profesionálních pneuservisů

Souhrnné RSS: Aktuální články | Nové zprávy | O čem diskutujeme | O čem píšeme?

| | Mapa webu

© 2007 PLUS DESIGN & MARKETING s. r. o. | O provozovateli | Reklama na našem webu | Partneři | Nápověda | Používáme náhledy Thumbshots

Plus-Design